Pentagon ve zprávě uvádí, že se Čína snaží posílit svůj globální vliv, přičemž její výdaje na obranu podle něj přesáhly v minulém roce částku 190 miliard dolarů (přes 4 biliony korun). Výroční zpráva přichází v době zvýšeného napětí mezi oběma zeměmi, které spolu mají obchodní neshody ohledně navyšování cel na dovoz zboží.
Neničte obchodní válkou světový řád, obrátil se Tusk na USA, Rusko a Čínu |
„Za poslední tři roky armáda Čínské lidové republiky rozšířila své bombardovací operace nad vodními plochami. Získává tak zkušenosti v kritických námořních oblastech a pravděpodobně trénuje na zásah proti americkým a spojeneckým cílům,“ uvedl Pentagon.
V srpnu loňského roku proletělo šest čínských bombardérů H-6K úžinou Miyako na jihozápadě japonských ostrovů a poté zamířily nad východní část Okinawy, kde mají Spojené státy asi 47 tisíc vojáků.
Obě země přitom plánují uspořádat obchodních jednání, kde se pokusí vyřešit eskalující konflikt. Pokud spory nevyřeší, mohlo by to přerůst v celosvětovou obchodní válku. Čína se k výročnímu dokumentu zatím nevyjádřila.
Ačkoli zpráva uvádí, že Čína v navyšování svých vojenských operací stále pokračuje, Pentagon si není jistý, jak to má číst. Podle Spojených států Peking „demonstruje své vylepšené zbraně a schopnosti“.
Čínské bombardéry provokují v Jihočínském moři
Čínská armáda v letošním roce už několikrát přistála se svými bombardéry na ostrovech v Jihočínském moři, kde k vojenským cvičením využila také politicky sporné oblasti. Pentagon na to v lednu zareagoval tím, že Čínu společně s Ruskem, zařadil do své nové obranné strategie. Spojené státy tak po patnácti letech opustily jako prioritu boj proti muslimským radikálům a nahradili ho vytvořením protiváhy proti zmíněným velmocím.
Čína zahájila testy své nové letadlové lodi, do služby nastoupí v roce 2020 |
Navzdory současnému politickému napětí se však Washington snaží s Pekingem udržovat vojenskou spolupráci. Tu si obě země vyzkoušely letos v květnu, kdy Spojené státy přijaly pozvání, aby se zúčastnily mezinárodního námořního cvičení v Číně. V rámci posilování vzájemných vztahů navíc v červnu navštívil Čínu americký ministr obrany Jim Mattis.
Zpráva upozorňuje i na to, že oficiální čínský rozpočet na obranu naroste do roku 2028 na více než 240 miliard dolarů (5,4 bilionu korun), a to navzdory předpokládanému zpomalení hospodářského růstu. Pentagon podle agentury Reuters upozorňuje také na rychlý vývoj čínského vesmírného programu. „Čínská armáda nadále vylepšuje svůj vojenský vesmírný program, a to navzdory tomu, že se veřejně postavila proti militarizaci vesmíru,“ varuje.
Spojené státy přitom samy na začátku srpna představily ambiciozní plán na vytvoření kosmických vojsk do roku 2020. Cílem je zajistit si převahu ve vesmíru a zřídit šestou složku americké armády. Jedním z argumentů pro její založení je právě narůstající snaha rivalů o zasažení amerických cílů.
