Podle něj byl Hitler schizofrenik, paranoik a měl fobii ze sexu.
Dokument byl nazván "Analýza osobnosti Adolfa Hitlera s předpovědí jeho budoucího chování a návrhy, jak s ním naložit po porážce Německa".
Napsal jej tehdejší pracovník rozvědky Henry Murray a je to směs psychoanalytického teoretizování, spekulací a hrůzostrašných detailů o Hitlerově osobnosti, což vše dohromady dává strhující četbu.
"Když už jednou zahájil kariéru brutality, může své špatné svědomí utišit jedině tak, že se bude s ještě větší krutostí snažit dosáhnout úspěchů, aby sám sobě a ostatním dokázal, že Bůh posvětil jeho metody," dočteme se zde například.
Murray vyjmenovává několik možných scénářů Hitlerova konce, ale sám dává přednost teorii o sebevraždě. "Má v sobě velké nutkání obětovat sám sebe a celé Německo pomstychtivému zničení celé západní kultury, zemřít a stáhnout za sebou Evropu do propasti."
Podle Murraye se Hitler nechá zastřelit Židem, aby dokončil mýtus o zrazeném hrdinovi. Nebo se prostě odebere do bunkru a zastřelí se.
Jak to mohl autor 240stránkové zprávy předvídat? Murray vycházel hlavně z Hitlerových vlastních knih a potom ze zpravodajství OSS, kde pracoval. Díky tomu došel i k následujícím závěrům: Hitler byl podle něj neurotik, hysterik, schizofrenik, paranoik, trpěl oidipovským komplexem, sebeponižováním a také syfilofobií, kterou vysvětluje jako "strach kontaminace krve skrze styk se ženou".
Historici se dnes vesměs přiklánějí k názoru, že Hitler byl mentálně zdravý. Murray však psal svou zprávu v době, kdy "každý, kdo se choval bláznivě, byl hned označován za schizofrenika," řekl Michael Stone z Columbia University.
Autor se snaží najít ve führerovi i lepší stránky. Podle něho to byl "zklamaný romantický malíř, jenž rád maloval krásné zámky (ač dával přednost zříceninám) a byl fascinován architekturou". Měl rovněž silnou vůli a vytrvalost.
V poslední části zpráva z roku 1943 obsahuje návrhy, jak postupovat vůči Němcům po jejich porážce. Autor neskrývá názor, že i obyčejní Němci mají svůj díl viny. "Tento polobůh (Hitler) téměř přesně vyšel vstříc potřebám, touhám a pocitům většiny Němců," píše Murray.
O budoucnosti Němců hovoří lékařským jazykem. Nejprve je prý třeba získat důvěru pacienta, pak mu projevit úctu, neponižovat jej, pomoci mu zlepšit psychický stav a teprve potom mu vysvětlit, proč onemocněl nakažlivou horečkou.
Murray navrhoval rychlé potrestání nacistických pohlavárů, avšak poté by Němcům měl být dán oddechový čas a nejméně deset let jim nezdůrazňovat jejich zločiny.
Proč se o Murrayově zprávě píše právě nyní? Po 60 let byla téměř zapomenuta, vycházelo z ní jen několik málo autorů (mezi nimi Walter Langer), až z původních 30 exemplářů zbyly pouhé čtyři.
Proto se ji Cornellova Univerzita letos rozhodla umístit na internet, kde je volně ke stažení na adrese http://www. lawschool.cornell.edu/library/donovan/hitler/.
Zvláštní osud měl i Henry Murray, jenž hojně využíval metafor skrytých v Hitlerových spisech a projevech. V letech 1959 až 1962 prováděl kontroverzní "stresové testy" na dobrovolnících.
Když byl v roce 1997 souzen Ted Kaczinski alias Unabomber, jeho právníci vysvětlovali duševní úchylku tohoto výrobce dopisových bomb tím, že jako dobrovolník absolvoval jeden ze stresových testů u Murraye.
