"Kontakt mezi Íránci a Američany bude užitečným krokem v lepším porozumění mezi národy," citovala Mattakího íránská státní agentura IRNA. Šéf íránské diplomacie je momentálně v New Yorku na setkání OSN.
Spojené státy by v Teheránu neotevřely přímo velvyslanectví, ale zřídily by takzvané oddělení amerických zájmů (USINT) na ambasádě třetí země.
Taková sekce funguje například na Kubě, s níž Američané přerušili diplomatické styky v roce 1961. Oddělení amerických zájmů působí na švýcarském velvyslanectví v Havaně, ale funguje zcela nezávisle a plní úkoly srovnatelné s plnohodnotnou ambasádou.
"Úkoly USINT jsou stejné jako v případě jakéhokoliv jiného amerického zastoupení v zahraničí," píše se na internetových stránkách kubánské kanceláře. Sekce tak poskytuje konzulární služby, plní ekonomické i politické úkoly či řeší problémy uprchlíků.
Zatím nic konkrétního
S Íránem nemají USA diplomatické styky od roku 1979. Ambasádu v Teheránu zavřeli poté, co ji převzali studenti loajální k ajatolláhu Chomejnímu, vůdci Islámské revoluce. Momentálně zastupuje americké zájmy v Íránu švýcarský úřad, ve Washingtonu zase íránští diplomaté pracují na pákistánském velvyslanectví.
Americké ministerstvo zahraničí zdůrazňuje, že myšlenka zřízení "zájmové sekce" v Teheránu je zatím velice čerstvá a mlhavá a uvažovat v jakýchkoliv konkrétních obrysech by bylo předčasné. Pokud by ale mise byla nakonec opravdu otevřena, mohlo by to v kontextu problematických vztahů mezi oběma zeměmi znamenat důležitý posun.
Írán je totiž posledním státem, který zbyl z původní Bushovy "osy zla". Zpočátku mu dělaly společnost Irák a Severní Korea, ty už jsou ale z černé listiny pryč. V Iráku Američané svrhli režim Saddáma Husajna, KLDR si návrh na vyjmutí ze seznamu vysloužila nedávným zveřejněním svého jaderného programu, po němž následovala i demonstrativní likvidace chladicí věže hlavního severokorejského jaderného reaktoru v Jongbjonu. - více o dění kolem nukleárního programu KLDR si přečtěte zde
Bushova administrativa Teherán podezírá, že se snaží vyrobit atomovou bombu. Právě proti Íránu je má ochránit protiraketový štít, jehož části plánují USA vybudovat v Polsku a České republice. Írán ale soustavně tvrdí, že jeho nukleární aktivity jsou čistě civilní. Do karet mu nahrála i loňská zpráva amerických tajných služeb, která konstatovala, že Teherán sice o vyvinutí jaderné zbraně v minulosti usiloval, program ale v roce 2003 zastavil. Bush takový závěr odmítl.
V USA se dokonce pravidelně objevují zprávy, že si prezident chystá půdu pro vojenský zásah proti Íránu. Naposledy s takovou informací přišel slavný investigativní reportér a nositel Pullitzerovy ceny Seymour Hersch v časopisu The New Yorker. Šéf Bílého domu si prý loni od Kongresu vyžádal 400 milionů dolarů na "zvláštní operace", které mají podkopat íránský režim. Bush podle Hersche doufá v ostrou reakci Teheránu, která by USA umožnila vojensky zasáhnout. - čtěte Bush si chystá půdu pro útok na Írán, tvrdí proslulý reprotér
