Historici Miroslav Bárta a Martin Kovář z Univerzity Karlovy a vysocí armádní důstojníci Karel Řehka a Otakar Foltýn nedávno na půdě washingtonského Potomac Institute, který se zabývá výzkumem boje proti terorismu, vysvětlovali, co takzvaná teorie přerušovaných rovnováh znamená pro civilizaci a jak se promítá do činnosti armád.
Své poznatky představovali vojenským přidělencům, zástupcům americké armády a dalším expertům na událostech souvisejících například s arabským jarem nebo listopadem 1989.
„Podstatou teorie přerušovaných rovnováh je, že společnosti se nevyvíjejí evolučně, krok za krokem, ale spíš tak, že dlouhou dobu jsou v klidu, kumulují potenciál ke změnám a pak se skokově proměňují. Typickým příkladem je Francouzská revoluce, takzvané arabské jaro nebo také listopad 1989. Ještě několik týdnů před 17. listopadem si nikdo neuměl představit, že se něco takového může stát tak mimořádně rychle, a pak se společnost skokovitě v řádu dnů proměnila ve všech aspektech,“ vysvětluje historik a egyptolog Miroslav Bárta.
Zleva: Podplukovník Otakar Foltýn, historik a egyptolog Miroslav Bárta, velvyslanec v USA Hynek Kmoníček, historik a prorektor UK Martin Kovář a generál Karel Řehka
„Americká armáda se o naše teorie podle mě zajímá proto, že se koncept armády mění. Už to nejsou jen tělesa, která primárně bojující bitvy proti jasně definovanému nepříteli. Jakkoliv si musí nadále zachovat tradiční schopnosti, stále více se musí přizpůsobovat méně patrným způsobům konfrontace, kdy řeší její stabilitu, zabraňují informační válce a podobně. O to více musí klást důraz na pozorování a analýzu toho, co se ve společnosti děje. I náš svět se může čelit výrazně rychlejším změnám, než které jsme připraveni si připustit,“ dodal Bárta.
Potomacký institut, kde čeští experti přednášeli, je jednou z prestižních akademických institucí zabývajících se bezpečností. Jeho výzkum využívá americká vláda i ministerstvo obrany.
„Naše prezentace se týkala aplikace teorie přerušovaných rovnováh do vojenského prostředí, například v oblasti predikce budoucích konfliktů a nových metod v oblasti zpravodajského vyhodnocování operačního prostředí. Důvodem zájmu Potomackého institutu byl dle mého soudu přístup tamějších bývalých vysokých velitelů, kteří jsou si vědomi, že v zahraničí může vznikat řešení problémů z jiných úhlů pohledu. A že jsme schopni přinášet stejně zajímavé výstupy a přístupy jako think-tanky velkých států,“ říká podplukovník Otakar Foltýn.
Podle něj se poprvé v historii ocitáme v období, kdy je díky stále lépe chápaným dlouhodobým procesům v komplexních společnostech možné řešit i změny bezpečnostního prostředí. To znamená rozpoznat různá bezpečnostní rizika a odhadnout, v jakých oblastech se schyluje ke konfliktům.
K těm dochází v situacích, kdy se zhorší životní podmínky. Když se z normálu vymkne jedno z kritérií, nemusí to ještě nic znamenat - pokud jsou další věci pořádku, společnost dané země to ustojí.
Práci Čechů ocenil i zástupce institutuProfesor Yonah Alexander z Potomackého institutu na práci českých odborníků ocenil sdílení nových praktických náhledů na teorii přerušovaných rovnováh. „Zužitkováním teoretických prostředků přiživovaných mezioborovými pohledy čeští specialisté nabídli příležitosti předvídat v budoucnu zásadní výzvy s kritickými politickými, společenskými, ekonomickými a strategickými důsledky pro zbytek 21. století,“ uvedl pro MF DNES. „Rozmanité publikum zahrnující akademiky, vládní úředníky, diplomaty a vojenské příslušníky ocenilo výměnu pohledů na věc během semináře,“ doplnil. Institut podle něj počítá s publikací tohoto tématu jak v pravidelném elektronickém deníku o terorismu, tak v tištěné zprávě. |
„Ke konfliktu vede vždy kombinace faktorů. Když se některé parametry začínají někde zhoršovat, v krátké době dojde buď k intenzivnímu vnitřnímu napětí, nebo dokonce k ozbrojenému konfliktu. Typicky v případě Sýrie krátce před vznikem konfliktu uhynulo kvůli suchu velké množství stád ve východní části země a pastevci a zemědělci se začali masově stahovat do měst v její západní části. To byla pro společnost, která už z různých důvodů většinu výše uvedených problémů měla, poslední kapka,“ vysvětluje Otakar Foltýn.
Miroslav Bárta připouští, že Američané teorii přerušovaných rovnováh znají. To, proč jsou pro ně závěry českých vědců zajímavé, je mimo jiné tím, že k analýze vývoje společnosti Češi přistupují z hlediska dlouhých časových řad a vývoj posuzují z pohledu mnoha odborných disciplín.
„Krátkodobé pohledy na společnost v aktuálním stadiu vývoje jsou největší slabinou současných analýz. Klíčem k porozumění problémům jsou právě dlouhé časové řady mapující a interpretující specifické procesy od začátku do konce. Myslím, že Američané ne vždy doceňují vize dlouhých časových řad a srovnávání s různými civilizacemi,“ řekl Bárta.
Závěrečné slovo měl na semináři generál Al Grey, bývalý velitel americké námořní pěchoty.
„Mluvil o tom, že je potřeba mít větší rozhled a zkoumat armádu v souvislostech, protože žádná dnes není izolovanou entitou. Upozornil na to, že naše pojetí se zcela vymyká i americkému analytickému prostředí. Potomacký institut bude v květnu vydávat naše příspěvky, a má zájem o další semináře. Pro nás je to výzva a je to i zadostiučinění historickým oborům i archeologii a jejich strategickému významu v tomto století, protože jako jedny z mála dokáží zmapovat, analyzovat a interpretovat dlouhé časové řady vývoje komplexních společností,“ dodal Miroslav Bárta. Záznam semináře českých expertů v Potomac Institute naleznete zde.
