„Stažení amerických vojsk z Afghánistánu a vše, co je provázelo, vstoupí do dějin jako názorný, výmluvný a šokující symbol ponížení velmoci,“ míní komentátor listu Kommersant.
Připouští precedenty v podobě odchodu Američanů ze Saigonu, Francouzů z Alžírska či Britů z Indie, doprovázené ještě většími lidskými tragédiemi a oběťmi, ale dělo se tak v jiné době – bez internetu, sociálních sítí a mobilních aplikací, a tak si svět neuvědomoval rozsah utrpení a spáchaných chyb, ani je nesledoval v přímém přenosu.
„Nikdy dříve fiasko velmoci, jejího vedení, ozbrojených sil a tajných služeb nebylo tak veřejné. Následky toho, co se stalo, si všichni ještě budou muset uvědomit – jak Amerika, tak její spojenci i odpůrci. Není vyloučeno, že v geopolitice nastoupí předěl: před a po Kábulu. Jen čas ukáže, kdy a na čí účet dokáže Washington zlikvidovat kolosální poškození své pověsti – a zda to vůbec dokáže,“ míní komentátor Kommersantu.
Poslední Američan. Fotka odlétajícího generála podtrhla afghánské fiasko |
Kdyby se srovnala nynější situace v Afghánistánu s tou, jaká byla před dvaceti lety, kdy Američané začínali svou operaci, ta nynější je podle Kommersantu mnohem horší. Tehdy totiž radikálové neovládali zdaleka celou zemi a na severu existoval „skorostát“ Severní aliance jako nárazník na hranicích s postsovětskou Střední Asií.
Nyní tento nárazník chybí a tálibánci ovládli prakticky celý Afghánistán. A díky ukořistěné americké technice jsou lépe vyzbrojeni než mnohé sousední státy. Existuje tak reálná hrozba, že se afghánský chaos dříve či později může přelít přes hranice.
To už však nebude zajímat Američany, kteří podle Kommersantu „předvedli neuvěřitelný příklad egoismu, když před hotovou věc postavili jak své afghánské klienty, tak vlastní spojence v NATO“, bojující dvacet let po jejich boku. Washington nepokládal za nutné konzultovat své rozhodnutí o odchodu s Brity, Němci, Nizozemci či Australany, kteří v Afghánistánu ztratili stovky svých vojáků.
Svědectví z Kábulu: Tati, proč střílejí? Tálibán vyhrál, tak slaví... |
„To vše nepochybně bude mít dlouhodobé následky. Poučení z afghánské historie si jistě vezmou země a politici, kteří se zvykli orientovat na USA a považovat je za garanty své bezpečnosti. Jako afghánský prezident Ašraf Ghaní, nyní již bývalý,“ poznamenal Kommersant.
Ani Tchajwanci v úvahách o dozrávajícím konfliktu s Čínou nemohou spoléhat na sliby Washingtonu ohledně vojenské pomoci, a tak možná raději přistoupí na kompromisy, dokud je Peking ještě nabízí. Ani Saúdové se podle komentátora nebudou v konfliktu s Íránem cítit tak sebejistě jako dosud. A stejně tak Ukrajinci by v případě vážného konfliktu s Moskvou měli mít na zřeteli smutnou zkušenost amerického spojence v Kábulu.
„Každý konflikt má své zvláštnosti a každý region má v amerických očích různou hodnotu, a tak každý spojenec a každý klient bude doufat, že právě jej Washington neopustí. Jako do poslední chvíle doufal prezident Ghaní v Afghánistánu,“ dodal na závěr komentátor Kommersantu.
V Afghánistánu nastává nová realita
„Nejdelší ozbrojený konflikt v dějinách USA skončil ponižující porážkou Američanů a překotnou evakuací před zraky světa,“ zdůrazňuje vládní deník Rossijskaja gazeta, píšící o vojenském i politickém fiasku Spojených států vyjádřeném obrázkem prezidenta Joea Bidena nad těly třinácti zabitých vojáků – po někdejším slavnostně vyhlášeném vítězství nad terorismem.
Tálibán už kontroluje letiště v Kábulu. Vyhráli jsme válku, prohlašuje |
Následující odvetný úder Američanů v Kábulu ve stylu „krev za krev“, o kterém se podle deníku zjevně rozhodlo z vnitropolitických důvodů, přinesl i smrt civilistů, včetně dětí.
„Katastrofální intervence USA v Afghánistánu končí eskalací násilí, četnými oběťmi na obou stranách a Bidenovými sliby dalšího bombardování,“ napsala Rossijskaja gazeta.
List Izvestija naopak varuje před vnímáním odchodu USA a jejich spojenců z Kábulu jako výlučně porážky Washingtonu, což pokládá za nebezpečné zjednodušení. Ve skutečnosti v regionu vznikla nová realita, ohrožující všechny sousední země včetně Ruska, z čehož Spojené státy mohou v budoucnu čerpat výhody. A uvolněné síly a prostředky mohou použít proti hlavním geopolitickým soupeřům, hlavně Číně, míní Izvestija.