Co se děje? Američané shánějí podporu pro zavedení v pořadí čtvrtých, prý "zdrcujících sankcí" OSN proti Íránu. Jinými slovy: USA se snaží spolu s Izraelem, jehož premiér Benjamin Netanjahu včera odjel přemlouvat kremelské cary, zastavit íránský jaderný program.
Proč teď? Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád nadšeně oznámil, že jeho lidé umějí obohacovat uran na vyšší úroveň, než je ta, která dostačuje k přípravě paliva do jaderné elektrárny. A odmítl, že by jaderný materiál posílal k obohacování do ciziny. - přečtěte si Írán začal obohacovat uran na dvacet procent. Západ hrozí sankcemi
Pokud k dohodě o sankcích vůči Íránu nedojde, hrozí Blízkému východu vážný konflikt. Izraelští vojáci v případě diplomatického neúspěchu zvažují letecký útok na íránská jaderná zařízení, jakkoliv jde o akci komplikovanou.
Nečinili by tak poprvé: v roce 1981 bombardovali reaktor v iráckém Osiraku, v roce 2007 zřejmě zničili podobné zařízení v Sýrii.
Co by se stalo po náletu na Írán? Izrael by zřejmě čelil útoku na několika frontách. Íránské rakety by v odvetě vylétly patrně nejen na izraelské, ale možná i na americké cíle v Zálivu. Radikálové by se asi snažili rozpoutat chaos i v Evropě a USA...
Koho tedy Američané zpracovávají? Ministryně zahraničí Hillary Clintonová odjela do Zálivu, kde íránskou věc probere s šéfy Saúdské Arábie a Kataru. Sunnitští ropní vládci jsou ve vztahu k šíitskému Íránu dostatečně ostražití již teď, zvláště Saúdové však mají dostatečné páky na to, aby přijetí nových sankcí odsouhlasili i Číňané.
Peking uplatit surovinami, Moskvu vědomím důležitosti
Mohou slíbit, že budou krmit surovinového otesánka, ve kterého se Čína proměnila. A Peking by, alespoň teoreticky a načas, dokázal postrádat íránské dodávky plynu. Navzdory zdárně se rozvíjející obchodní výměně mezi stále nevyzpytatelnějším Teheránem a sebevědomým komunistickým Pekingem.
Čína je s Ruskem největší překážkou přijetí v Radě bezpečnosti OSN, kde má pět států, tzv. stálých členů - kromě zmíněných ještě Francie, Británie a USA - právo veta.
A oč hraje Rusko, kam se včera vypravil izraelský premiér Netanjahu? Moskva opět touží po pochybné důležitosti, kterou disponoval Sovětský svaz. V Íránu, ale nejen tam, si realizuje starý sen o přístupu k jižním mořím, když pomáhá Teheránu s výstavbou jaderné elektrárny.
Zapůsobí "ruští Izraelci"?
Nejen podle izraelských zdrojů Rusko zamýšlelo prodat Íránu rakety země-vzduch, čemuž se Netanjahu zřejmě v Moskvě pokusí zabránit. Tato zbraň by komplikovala případný izraelský úder na Írán.
Platí však, že si Rusko sice přeje s íránskou kauzou hrát, ba vydírat USA a Západ, ale nechce Teherán, který má jadernou zbraň.
Navíc usiluje o konání velké blízkovýchodní konference: proto přijímá vyslance radikálního palestinského hnutí Hamas, s nímž (zatím) odmítá jednat USA a Izrael.
Pokud izraelský premiér v této věci polechtá moskevské ego, může uspět. Také proto, že v jeho zemi žije přes milion emigrantů z bývalého Sovětského svazu - celý Izrael má asi sedm a půl milionu obyvatel.
Írán: Turecko, pomoz!
Na cesty po Blízkém východě vyrazili i další důležití Američané.
Velitel amerických ozbrojených sil Mike Mullen dorazil do Egypta, nejvlivnější arabské země, jakož pak i do Izraele. Agentury dodaly, že do regionu odcestovali i tři nejdůležitější zástupci Hillary Clintonové z jejího ministerstva.
Součástí ofenzivy má být rovněž David Petraeus, velitel amerických vojsk v severovýchodní Africe, na Blízkém východě a v části Asie. Do jeho kompetence patří americká angažmá v Iráku, Afghánistánu, popřípadě v Pákistánu či Jemenu, které se stávají baštami extremistů.
Mimochodem, Clintonová v Zálivu promluvila i s tureckým premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem: oba se účastní konference o vztazích mezi USA a světem islámu. Zřejmě nikoli náhodou pak tento týden navštíví Teherán turecký ministr zahraničí, podle kterého ještě existuje prostor pro jednání.
Co na to Írán? Mluvčí ministerstva zahraničí zopakoval, že jaderný program jeho země je mírový. A vyzval Turecko, stejně jako další, blíže nespecifikované "bratrské státy", aby to světu potvrdily. To USA a vůbec světu už jistě stačit nebude.
zdrcující účinek?Koho by postihly sankce Banky. Centrální i komerční Centrální banka prý hraje klíčovou roli ve financování jaderného i raketového programu. Mohla by se stát terčem sankcí stejně jako pět největších komerčních bank. Podnikavé revoluční gardy Západ prý míní zakázat expertům revolučních gard (působí vedle armády) cesty na své území. A zmrazit jim účty. Podnikatelsky úspěšné gardy řídí vývoj raket. Zbraně, doprava... A energie? Zvažuje se zákaz dovozu zbraní ze země (teď je zakázán jejich export do Íránu). Nejméně dvě dopravní firmy by měly ve světě problémy. Zvažují se, byť opatrně, i sankce v suverénně nejcitlivější oblasti: odběru íránských surovin. |
