Pro oblast pracovních úrazů však vláda loni vydala nařízení, jež upravuje odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění. Určuje hodnotu jednoho bodu a přiřazuje ke konkrétním úrazům příslušný počet bodů.
Takový postup podle ústavních soudců jednak ignoruje metodiku Nejvyššího soudu, jednak se odchyluje od principu rekodifikovaného civilního práva.
„Soudce prostě není úředník, aby vyplňoval tabulky. To se týká jak výživného, tak odškodňování újmy na zdraví. Úvahy soudu se musí odvíjet od něčeho úplně jiného,“ řekl ke svému prvnímu nálezu soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Justice má podle něj zohlednit náklady spojené se zapojením do normálního života nebo míru omezení v osobním, společenském a pracovním životě, kterou úraz přinesl.
„To vše jsou kritéria, kterými se obecné soudy musí řídit, a nepotřebují k tomu zásadně body. Body podle metodiky jsou dobré zejména pro usmiřování stran a pouze jako jakési vodítko,“ zdůraznil Jirsa.
Protiústavní předpisy nesmí soudci aplikovat
Od nařízení vlády se justice může odchýlit. „Pokud má obecný soud dojem nebo dospěje k závěru, že podzákonný předpis je protiústavní, tak jej prostě nesmí aplikovat a musí ve svém rozhodnutí vysvětlit, proč tak učinil,“ řekl Jirsa.
Ústavní soud (ÚS) se úterním nálezem konkrétně zastal ženy, která při práci v supermarketu Kaufland utrpěla těžký úraz zad s trvalými následky. Řetězec jí dobrovolně vyplatil 100 000 korun, v žalobě požadovala dalších zhruba 400 000 korun. Odvolací Krajský soud v Praze jí ale přiznal pouze asi 170 000 korun. Svůj postup při tom řádně neodůvodnil.
Zaměstnanci dostanou vyšší odškodnění za pracovní úraz, po 14 letech |
„Rozhodnutí soudu odvolacího vyznělo tak, že naplňuje prvky svévole, libovůle, a ta je podle konstantní judikatury Ústavního soudu nepřípustná a zakázaná,“ uvedl Jirsa. Úterní nález nijak nepředjímá výsledek řízení, stanovení odpovídající náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění je věcí obecných soudů.
Justice v minulosti odškodňovala na základě vyhlášky, jejíž sazby se ale s plynutím času dostaly do rozporu s reálným rozsahem škod. Soudy to řešily násobením bodových sazeb.
Nový občanský zákoník body opustil a stanovení konkrétní výše ponechává na uvážení soudů. Nejvyšší soud poté vypracoval v rámci sjednocování judikatury metodiku, která ovšem má jen doporučující charakter. Sporné nařízení vlády, které dnes kritizoval ÚS, se týká specificky pracovních úrazů a nemocí z povolání.
