„Samozřejmě, že bychom potřebovali počítačů více. Chybějí nám však peníze,“ říká například Miroslav Cerman, vedoucí Školského odboru Prahy 7.
Bohumil Samek, ředitel Základní školy Pražačka ve třetím obvodě jeho slova potvrzuje. „Peněz se ve školství nedostává nejen na internet - potřebujeme přece také zatraktivnit a zkvalitnit učebnice, zvýšit platy kantorů nebo udržovat budovy,“ říká.
„Nejsem k internetu nepřátelský, sám jej používám, ale není to nedostatek číslo jedna,“ míní Samek.
Stejný názor mi i Miroslav Galbavý, ředitel základní školy U svatého Štěpána v druhém obvodě. „Internet není to, na čem školství stojí anebo na čem skomírá. Na základních školách by se jej měli učit využívat podle mne jen poslední dva ročníky,“ prohlásil Galbavý.
„Ale i my čekáme na projekt ministerstva školství, které slibuje, že do konce příštího roku vybaví každou regionální školu multimediálním počítačem s připojením na internet,“ dodal Galbavý.
Zdeněk Davídek, místostarosta Prahy 9, kde s využíváním internetu na školách začali vůbec jako první městská část, však podobné argumenty odmítá. Kvalitní počítač je podle něj nejdůležitější investicí školy, třeba i na úkor jejího celkového zařízení.
„Špičková technika je jedinou cestou jak se dostat na úroveň západních metropolí. Jinak budeme jen zemí ocelářů a hutníků,“ tvrdí Davídek. „Finanční problém je relativní. Z dvěstě padesáti milionového rozpočtu, lze čtyři sta tisíc korun na placení provozu sítě vyčlenit,“ dodává. Na jeho obvodě má každá z pěti škol internet, ale i tam připadá na jeden počítač téměř třicet dětí.
Pavel Zelený, ředitel Ústavu pro informace ve vzdělávání je přesvědčen o tom, že děti musí mít velmi rychle a od útlého věku přístup k internetu. Současný bídný stav se musí podle něj co nejrychleji změnit.
„Internet patří do řady informačních zdrojů, se kterými děti musí pracovat. Zapadá to totiž do širší koncepce informační gramotnosti: definovat problém, stanovit si, co o něm chci zjistit, tyto informace najít, kriticky zhodnotit a využít k interpretaci nebo prezentaci. Informační gramotnost je právě to, co bude v budoucnosti rozhodovat,“ podotýká Zelený.
Martin Stránský: Město si musí uvědomit, že vybudováním internetové sítě podpoří svůj budoucí daňový výnos
Martin Stránský, radní pro Prahu 5, chce všech dvě stě třicet jedna základních škol v metropoli připojit na internet a v každé z nich vybudovat speciální učebny, které by měly být vybaveny špičkovou technikou. „V učebnách nebude chybět scaner, laserová tiskárna či digitální kamera,“ tvrdí.
Celý tento velkolepý plán, v každé škole špičková internetová učebna, stojí určitě hodně peněz. Není projekt jen idealistická vize ?
Projekt je připraven. Celkově stojí na tři roky zhruba šest set miliónů korun. Většinu peněz můžeme získat z prodeje energetických holdingů a Pragonetu, z kterých magistrát získal zhruba jednu miliardu osm set milionů korun.
Jiří Paroubek, ekonomický náměstek primátora, však tvrdí, že město bude potřebovat peníze na mnoho jiných záležitostí. Například na výstavbu bytů či dopravního systému ?
Zajímalo by mě o kolik by se zdražila cena jízdenky městské hromadné dopravy, kdybychom například ušetřili dvě stě milionovou dotaci Dopravnímu podniku. Skutečně bych raději zdražil jízdenky, na kterých by bylo napsáno, že výtěžek půjde na nákup počítačů pro vaše děti.
Město si musí uvědomit, že vybudováním internetové sítě podpoří svůj budoucí daňový výnos. Vyšší vzdělání dnešních žáků základních škol totiž zvýší jejich budoucí příjmy a daně z těchto příjmů zpětně naplní rozpočet hlavního města. Nejcennější a nejziskovější je síla myšlenky. Nebudeme prodávat gramy, ale baity.
Evropská komise říká, že do deseti let budou lidé bez technologických znalostí v rámci Evropské unie připraveni o padesát procent pracovních příležitostí . Může současná zoufalá úroveň počítačů na základních školách znamenat budoucí nebezpečí ?
V tuto chvíli je internet skutečně naše záchrana. Proto je tak důležité, aby s internetem začali již žáci základních škol. Budou potom sebevědomější a konkurenceschopnější na trhu práce. Také jde o to, aby znalosti techniky využili například ke změně úřadu. Chci, aby při pohledu na psací stroj řekli: „Tady pracovat nebudeme, je to pro nás příliš pomalé a neefektivní.“
Navíc podle mých představ budou mít speciální učebny vliv i na ostatní lidi. Školy by mohly být otevřené až do večera a internet by mohli využívat kromně studentů i senioři či nezaměstnaní. Praha tak tímto jednotným vzdělávacím systémem přeskočí celou Evropu.
Kdy se zamýšlený projekt změní ve skutečnost? Věříte v to vůbec?
Jestli projekt 5. října schválí zastupitelstvo hlavního města, od jara příštího roku můžeme počítače do škol začít vozit a učebny budovat.
