„Pan Chvatík po nás přímo požadoval, abychom odstoupili od kupních smluv, protože jsou byty restituovány. Samozřejmě s tím, že nám město zaplacené peníze vrátí. Byla to pro nás fakt velká rána,“ vzpomíná Jarmila Ištoková.
Jak je možné, že město prodává byty, o které se přihlásil v restituci původní majitel? „Existuje pouze jediná dopověď. Pracovník magistrátu pochybil,“ říká zlínský místostarosta František Chvatík (KDU-ČSL), který má bytovou politiku města ve své kompetenci.
Manželé Ištokovi se přitom už při uzavírání kupní smlouvy na konci června loňského roku u úředníků magistrátu ujišťovali, že dům je skutečně ve vlastnictví města. „Ptali jsme se, protože je to už hodně stará vila. Úředník nás ale ujistil, že jejím majitelem je opravdu město,“ říká Jarmila Ištoková.
Za pár měsíců, ale bylo všechno jinak. Na katastrální úřad se obrátil právní zástupce restituenta a převod bytu do vlastnictví Zbyslava a Jarmily Ištokových napadnul. Úřad pak musel vklad zastavit.
Manželé Ištokovi od té doby nemají klidné spaní. Několik let žili ve vile v Loukách s tím, že si časem od města nájemní byt koupí. Dnes najednou nemají jistotu, že je staronový majitel po ukončení restitučního řízení nevystěhuje, nebo neúměrně zvýší nájem.
„Strašně nás to stresuje. Proto jsme ochotni se přestěhovat, pokud nám město nabídne jiný adekvátní byt k odkoupení,“ říká Ištoková.
Magistrát v tomto zatím nemá zcela jasno. „Přidělení nového bytu by trvalo dva až tři roky,“ upozorňuje Chvatík.
Současně ale podotýká, že se rodiny žijící ve staré vile v Loukách nemusejí ničeho bát, protože na nového majitele přecházejí všechna práva a povinnosti, které měl předcházející vlastník. A to včetně zachování nájemních smluv. „Po právní stránce se skutečně nemají čeho bát,“ ujišťuje Chvatík.
Zastupitel Miloš Melčák (ČSSD) si myslí, že magistrát musí svoji chybu, kterou manželům Ištokovým řádně zkomplikoval bydlení, napravit. „Každopádně by jim měl uhradit všechny škody a poskytnout bezplatnou právní pomoc,“ je přesvědčen.
A co by měl magistrát udělat pro to, aby se omyl vícekrát neopakoval. “Rada musí viníka tvrdě potrestat. Ostatní úředníci potom budou snad opatrnější,“ navrhuje Melčák.
