Pokud je člověk zproštěn obžaloby z trestného činu, má nárok na odškodnění. Požádá o něj a úředníkům ministerstva spravedlnosti běží půlroční lhůta, aby rozhodli a dali mu odpověď. Jenomže ti nejsou schopni včas odpovědět a ministerstvo čelí zbytečným žalobám.
Klient právníka Michala Říhy byl zproštěn obžaloby z pojistného podvodu. V lednu za něj Říha požádal na ministerstvu spravedlnosti o proplacení základního odškodného, na které měl právo. Šlo o 30 tisíc korun za právní zastoupení. Žádné odpovědi se do června nedočkal.
Opožděné odškodněníÚředníci ministerstva spravedlnosti nestihli k 31. červenci v zákonem stanovené šestiměsíční lhůtě vyřídit 247 žádostí o odškodnění lidí zproštěných u soudu. Kromě toho nevyřídili včas 100 žádostí o odškodnění za průtahy, což je podobná agenda. Podle právníků jejich klienti průměrně žádají o odškodné 50 tisíc korun. Když se žádost dostane k soudu, připojuje se k ní ještě odměna advokátovi, která může rovněž dosáhnout desítek tisíc korun. Suma, kterou musí stát kvůli žalobám dodatečně platit, není vyčíslena, ale odhadem dosahuje řádově milionů korun. Ministerstvo spravedlnosti slibuje, že se s nevyřízenými žádostmi vypořádá do konce roku. |
Ministerstvo zatěžuje soudy
"Jako advokát sice na liknavosti ministerstva vydělávám, ale jako občanovi se mi to nelíbí," poznamenal Říha. Někdy však podle něj věc dospěje až k hlavnímu líčení, takže ministerstvo vlastně zbytečným procesem zatěžuje soudy, za jejichž pomalost je samo kritizováno.
Úplně stejnou zkušenost má i známá právnička Klára Slámová. "Takových případů mám mnoho, neboť většina z našich věcí končí buď zproštěním obžaloby, nebo zastavením trestního stíhání. Až na výjimky ministerstvo nároku na náhradu škody nevyhovělo v šestiměsíční lhůtě, a proto jsme museli podávat žaloby," říká Slámová. Spory s ministerstvem pokaždé vyhrála. "Zbytečně to navýšilo náklady státu, zejména za právní zastoupení. Jeho zástupce nebyl nikdy ve sporu úspěšný," dodala Slámová.
A do třetice, advokát Jiří Teryngel. Pamatuje případ, kdy zbytečné náklady navíc činily 100 tisíc korun. Dosáhl očištění dvou manažerů, kteří měli kvůli ušlé mzdě nárok na vysoké odškodné. "Podle mě se úředníci bojí sami rozhodnout o vyplacení peněz a čekají na rozsudek. Jenomže to už je pozdě a stát musí zaplatit víc," říká Teryngel.
Úředníci: Máme nával žádostí
Ministerstvo spravedlnosti přiznává, že se ve lhůtě šest měsíců nepodařilo vyřídit celkem 347 žádostí o odškodnění. Stovku z nich tvoří žádosti o odškodnění za neúměrně se vlekoucí řízení, což je podobný problém.
Úředníky podle mluvčí ministerstva Veroniky Ludvíkové zaskočil nový zákon z roku 2006, podle kterého mohli lidé žádat o odškodnění z více důvodů - nově třeba za průtahy. Advokáti okamžitě začali nového práva ve velkém využívat. Takže na nepřipraveném ministerstvu se začaly od té doby hromadit spisy.
Odbor odškodňování proto museli posílit úředníci odjinud, aby nedodělky zvládli. "Do konce roku by se měla situace v agendě odškodnění stabilizovat," slibuje Veronika Ludvíková.
Ta však odmítá, že by stát musel automaticky platit peníze navíc za každou žádost, kterou nestihl ve lhůtě vyřídit. Na rozdíl od citovaných advokátů mluvčí tvrdí, že s většinou žalob lidé stejně u soudu neuspějí.
