Kancelář ombudsmana uložila úřadu, aby se na soud obrátil znovu - tentokrát se žádostí, aby dítě vrátil do péče rodičů. Zároveň navrhla, aby Petra až do rozhodnutí soudu byla doma na dlouhodobé vycházce.
Díky tomu je Petra už měsíc zase u matky. V září bude soud rozhodovat o tom, zda návrh na její ústavní výchovu zruší a svěří ji zpět rodině. "Předpokládám, že řízení dopadne dobře," říká zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová.
Obvodní úřad Prahy 10 uvažuje o tom, že zodpovědné pracovnice potrestá. Podle Anny Šabatové je špatný celý systém ochrany dítěte a potřebuje reformu.
Systém ochrany dítěte selhává
Půl roku prožila dnes osmnáctiměsíční Petra Pencová v dětském domově. Díky zásahu ombudsmana je dnes dítě znovu s matkou. "Neshledali jsme nic, co by zavdalo důvod k tak vážnému zásahu do práv dítěte a rodičů," říká zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová.
Každý měsíc se na kancelář ombudsmana obrací několik rodin, kterým úředníci navrhli odebrat dítě. A často se ukáže, že pochybili. Podle Anny Šabatové je k tomu, aby se podobné věci nestávaly, potřeba změnit celý systém ochrany dítěte.
Pod lupou sociálního odboru Prahy 10 se Petra a její matka ocitly jen čirou náhodou. Loni v prosinci se totiž Petřině babičce Renatě Horákové narodil syn. Porodnice nahlásila sociálním pracovnicím Prahy 10, že paní Horáková je rozvedená, a ty k ní vyrazily na kontrolu.
Svobodná matka je totiž automaticky zařazena do kategorie "riziková". Úřednice zjistily, že s paní Horákovou a jejím synem je vše v pořádku. V bytě však byla náhodou na návštěvě sedmnáctiletá dcera Horákové Lucie Štěpaníková s jedenáctiměsíční dcerou Petrou. Sociální pracovnice zjistily, že dítě nezletilé matky nemá soudem určeného opatrovníka, a rozhodly se věc prozkoumat.
Za první selhání zdejšího státního systému ochrany dítěte považuje Věra Bechyňová z občanského sdružení Střep (zabývá se pomocí rodinám) fakt, že se předtím skoro rok nikdo nezajímal o to, jak se nezletilé matce daří. "Je mladičká, nezralá. Nějakou pomoc mohla potřebovat," říká Věra Bechyňová.
Pomocné ruky se však rodina nedočkala. Místo toho začaly sociální pracovnice bedlivě zkoumat soukromí a minulost matky, otce i babičky. "Prostředí kolem malé Petry bylo na pováženou," zdůvodňuje vedoucí sociálního odboru Prahy 10 Jiřina Vrbová, proč už měsíc po jejich první návštěvě byla Petra v dětském domově.
Právě minulostí rodinných příslušníků sociální pracovnice zdůvodnily, proč soudu navrhují poslat Petru do ústavu: Matka před narozením dcery střídala partnery a na dva měsíce utekla z domova. Matka i babička se často stěhovaly.
Otec Petry má záznam v trestním rejstříku. "Nic z toho z mého pohledu praktické sociální pracovnice neukazuje na to, že by vývoj dítěte byl nějak ohrožen," říká Věra Bechyňová ze Střepu, kterou rodina po odebrání dítěte požádala o radu.
Překvapilo ji také to, že v návrhu není o malé Petře skoro nic. "Není tam ani slovo o tom, jak je Petra ohrožena. Žádná lékařská zpráva o jejím stavu. Nic o tom, že je třeba podvyživená nebo vývojově zaostalá. Sociálním pracovnicím uniklo dokonce i to, že matka Petru ještě kojila. To je důkaz, že se o její stav hlouběji nezajímaly," říká Věra Bechyňová.
Ani dětský lékař neměl k péči matky o Petru žádné výhrady. "Matka se o dítě starala velmi dobře, řádně docházela do poradny, dítě vážněji nestonalo a nikdy nejevilo náznaky týrání. Proti její péči jsem neměl žádné připomínky," stojí ve zprávě, kterou napsal na žádost matky v době, kdy už dítě bylo v ústavu.
Jeho stanovisko si sociální pracovnice předtím, než navrhly ústavní péči, nevyžádaly.
Úřad ombudsmana konstatoval, že sociální odbor pochybil, a navrhl mu požádat soud, aby dítě vrátil matce. Navrhl také, aby umožnil do rozhodnutí soudu propustit dítě z ústavu na dlouhodobou návštěvu rodiny.
Po intervenci veřejného ochránce práv se o případ začal zajímat i Obvodní úřad Prahy 10. "Je to politováníhodný a vážný případ. Pravděpodobně z něj budou vyvozeny pracovně právní důsledky," říká tajemník Miloslav Janeček.
Pojmenovat pochybení konkrétních pracovnic však podle Anny Šabatové k tomu, aby se podobné případy neopakovaly, nestačí. Je třeba změnit celý systém státní ochrany dítěte.
Konkrétně zpracovat standardy práce sociálních odborů a vychovávat pracovnice se širším rozhledem. Zástupkyně ombudsmana zároveň doporučuje podporovat ministerskými granty síť nestátních organizací, které budou problémovým rodinám poskytovat služby.
Státních sociálních pracovnic je dnes málo na to, aby mohly s rodinou skutečně pracovat. Navíc by státní úřednice sociální služby ani poskytovat neměly. "Jen stěží lze spojit důvěru, které je zapotřebí k pomoci, s kontrolou a represí," říká Anna Šabatová. Sociální odbor by podle ní měl rodinám s problémy spíš doporučovat služby nestátních organizací.
