To je podle Milana Dědourka ze státního stavebního dozoru velký problém. "Přicházejí na řadu pokuty, proti nim vlastníkova odvolání a případ se táhne léta jako u soudu. V tom je kámen úrazu," tvrdí Dědourek. Dodal, že to je důvod, proč není možné donutit vlastníka k rychlé reakci.
Pokud se dům nachází v památkové zóně, nevyplývají z toho pro vlastníka podle Krejčové žádné speciální povinnosti. V případě památkově chráněných domů jsou tito vlastníci spíše ve výhodě. "Pokud je totiž dům památkově chráněn, může majitel na úpravy obdržet dotaci. Výše částky závisí na individuálním jednání s odborem památkové péče a může k údržbě motivovat," dodala Krejčová.
Dalším probléme je i to, že majitelé se často mění. "Pak se těžko dohledává, komu dům vlastně patří," řekla vedoucí odboru územního rozhodování Prahy 1 Jaromíra Eismannová. Dodala ovšem, že těchto případů ubývá.
Stále však v ulicích města nejsou výjimkou domy na první pohled chátrající. Mnohdy jediným provizorním řešením jejich špatného stavu je lešení, které v některých případech musí vydržet i roky. Tak je tomu například v případě dřevěné konstrukce u prázdného domu v Karlově ulici 19 v Praze 1.
V říjnu byly podepřeny lešením i balkony domu na rohu Mánesovy a Španělské ulice, který je v majetku druhé městské části. Hrozí totiž, že by se mohly zřítit. Na jejich havarijní stav se radnice přišla náhodou, když plánovala lehké opravy na příští rok.
- úterý 20. listopadu 2001
- 1
