„Relokační systém úplně nefunguje, musíme ten proces urychlit,“ uvedl ministr pro migraci Klaas Dijkhoff. Doplnil, že přerozdělování uprchlíků problém neřeší.
Podle zprávy českého ministerstva vnitra o situaci v oblasti migraci, kterou v pondělí projedná vláda, se v rámci Evropské unie do konce loňského roku podařilo přemístit pouze 259 lidí. Celkem se má uvnitř osmadvacítky z Řecka a Itálie přemístit na 160 tisíc běženců.
„Implementace relokací jak z Itálie, tak z Řecka zatím ve všech směrech vázne. Ač již okolo 18 členských států nabídlo volné kapacity pro přijetí žadatelů o azyl v rámci relokací (celkem 1 660 osob), relokováno jich bylo pouze 259 (177 z Itálie a 82 z Řecka). Poptávka tak zatím výrazně převyšuje nabídku,“ konstatuje materiál.
Evropská unie se podle představitelů Nizozemska, které na začátku roku převzalo předsednictví EU, země musí zaměřit na to, aby se naplnily všechny závazky, které už byly dohodnuty. Vedle kvót jsou to i fungující hotspoty a důsledná ochrana vnějších schengenských hranic. Podobně se v pátek vyjádřil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, který řekl, že některé členské země zatím nenaplnily to, na čem se dohodly během summitů EU.
Zaorálek společně s ministrem vnitra Milanem Chovancem zopakovali, že s kvótami nesouhlasí celá visegrádská skupina. „Nejenom z mých úst zaznělo, proč si myslíme, že to je věc, která nás neposouvá dopředu. Je to systém, který nemůže být životaschopný, pokud nejsme schopni ochránit vnější hranici,“ kritizoval Zaorálek.
Klíčové je chránit vnější hranice, shodly se obě země
Ministři obou zemí se nicméně shodli na tom, že pro zvládnutí migrace je klíčová schopnost EU hlídat vnější hranici. K tomu by mělo přispět spuštění projektu společné evropské pohraniční stráže. Dalším důležitým opatřením jsou fungující hotspoty a schopnost rozlišit, kdo do Evropy utíká před válkou, a má tedy nárok na ochranu. „Musíme oddělit ty, kdo mají právo na pomoc, a kdo nemají právo tu být,“ uvedl ministr zahraničí Bert Koenders.
Podle českého ministerstva vnitra může přemístění uprchlíků začít až v době, kdy budou plně fungovat hotspoty. „Tuto základní podmínku pro spuštění relokací prozatím nelze považovat za splněnou,“ konstatuje materiál.
Do Česka dorazí první běženci z Iráku. Azyl najdou v Jihlavě |
Koenders a Dijkhoff přijeli do Prahy velmi záhy po převzetí předsednictví Radě EU. Podle Koenderse byla Česká republika přirozeným cílem, protože funguje jako spojující most mezi zeměmi EU. Podle diplomatických zdrojů Nizozemci spoléhají na to, že Česko se bude jako předsednická země V4 snažit mírnit názorové střety, které se kvůli migraci rozpoutaly mezi střední Evropou a ostatními členskými státy.
Česko se loni dobrovolně přihlásilo k tomu, že na své území přemístí 1 100 migrantů z Itálie a Řecka. Povinnost přijmout dalších 1 691 uprchlíků stanovilo rozhodnutí evropských ministrů vnitra ze září 2015. Toto rozhodnutí, proti němuž se vedle ČR postavily také Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, určilo, že se v rámci EU celkem přesune 120 tisíc běženců. Dalších zhruba 40 tisíc si země osmadvacítky mají rozdělit dobrovolně.
Iráčtí křesťanští uprchlíci budou bydlet na Vysočině:
