Návštěvník Kyjeva nemá šanci na první pohled poznat, že se na ulici setkal s běžencem. Na předměstí nevyrostly uprchlické tábory, běženci nenocují v modrých stanech OSN, nestojí fronty na oběd ve špinavých jídelnách.
Počítání běženců není jednoduchéUkrajinská krize už podle OSN vyhnala z domova přes 10 tisíc lidí, asi třetina z tohoto počtu jsou děti. Statistika zahrnuje pouze ty, kteří svůj odchod z neklidných oblastí ohlásili úřadům. Podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky je však počet běženců, kteří kvůli krizi opustili neklidné oblasti na východě země, vyšší. Většinu z uvedeného čísla tvoří uprchlíci z Krymu, který Rusko v březnu anektovalo. Důvod je prostý, mezi Krymem a Ukrajinou velmi rychle vyrostly hraniční přechody s kontrolními stanovišti. Mezi jednotlivými oblastmi pevninské Ukrajiny však hraniční přechody nejsou. |
Lidé, kteří museli utéct z domova, se přesto v Kyjevě počítají na tisíce. Azyl našli zpravidla u přátel. Reportáž o nich přinesl americký publicistický magazín The New Republic.
"Moc bych se chtěla vrátit domů, ale zabili by mě tam," líčí například 28letá Eugenia z Mariupolu v Doněcké oblasti. "Lidé jako já tam mizí ze dne na den. Na vlastní oči jsem viděla, jak uprostřed ulice zastavilo auto, vystoupili z něj nějací chlapi a unesli proukrajinského aktivistu," svěřila se běženkyně reportérovi.
Své příjmení Eugenia zveřejnit nechtěla. Bojí se totiž o matku, která v přístavním městě u Azovského moře zůstala. Přestože je etnická Ruska, ráda by Mariupol i nadále viděla jako součást jednotné Ukrajiny.
Když do města přijela národní garda, Eugenia vojákům pomáhala s orientací ve městě. Jak říká, pomoc skutečně potřebovali.
"Šokovalo mě, jak byla ukrajinská armáda nepřipravená a špatně organizovaná. Musela jsem jim dokonce přinést mapu města. Jezdili obrněnými vozy po centru sem a tam, protože zabloudili," vzpomíná Eugenia. Když se ovšem rozneslo, že Ukrajincům pomáhá, začala být sama v ohrožení.
Varování přišlo od policie, ta pak přešla na stranu rebelů
Na stranu separatistů totiž časem přešla i místní policie. To není v Doněcké a Luhanské oblasti, kde vzbouřenci před časem vyhlásili "lidové republiky" a jednostranně se od Ukrajiny odtrhli, nic neobvyklého.
Na policejní stanici pracoval Eugeniin kamarád, který ji varoval, že by měla s podporou Ukrajinců okamžitě přestat. Týž den si mladá žena všimla, že její auto někdo sleduje.
Rozhodla se proto z Mariupolu odjet, teď bydlí u přátel v Kyjevě. Kromě ukrajinské metropole míří uprchlíci často také do Lvova, který leží jen několik desítek kilometrů od hranic s Polskem.
Nepříliš bezpečně se na východě Ukrajiny v posledních týdnech cítí například místní novináři nebo lidskoprávní aktivisté. Problémy má například i místní židovská komunita.
Jen v Doněcku žije zhruba 15 tisíc židů, mezi které se v dubnu začaly šířit výhružné letáky. Pokud se prý nezaregistrují, nepodají majetková přiznání a nezačnou platit speciální daň, mohou podle nich přijít o občanství. Radikálové jim v takovém případě hrozí i zabavením majetku, upozornila britská BBC.
