Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ekonomičtí migranti jsou mýtus. 80 % lidí do Evropy prchá, tvrdí zpráva

  20:40aktualizováno  20:40
Čtyři pětiny migrantů, kteří do Evropy plují přes Středozemní moře, prchá ze strachu před válkou a konflikty. Často zmiňovaný vysoký počet ekonomicky motivovaných běženců je pak mýtus. Tvrdí to alespoň zpráva britské univerzity v Middlesexu vzniklá ve spolupráci s několika dalšími organizacemi zabývajícími se migrací.

Španělská organizace Proactiva Open Arms zachraňuje migranty u břehů Libye (29. března 2017) | foto: Reuters

Většina lidí plujících námořními cestami do Evropy čelí persekucím, válce a hladu, kvůli touze ekonomicky si polepšit migruje „pouze“ necelá pětina lidí, píše se ve zprávě zveřejněné v pátek.

Výzkumná zpráva vznikla v rámci projektu EVI-MED, která se snaží zkoumat migraci ve Středozemním moři na základě empirických dat. Vznikla pod záštitou Middlesex Univerzity z Londýna ve spolupráci s organizacemi pro migraci působících v Řecku, na Sicílii či Maltě (zpráva v angličtině k nahlédnutí zde).

EU se radila, jak na migranty. Česko pošle do Itálie policisty a 21 milionů

Z odhadovaného počtu 1 008 616 lidí, kteří připluli do Evropy v roce 2015, pocházelo podle výzkumníků 84 % ze zemí, které kvůli konfliktům v nich vytvářejí uprchlíky - včetně Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Čtvrtina z nich byly děti, píše britský deník The Guardian.

Studie je založena na 750 dotaznících a více než stovce výzkumných rozhovorů vedených v uprchlických centrech v Řecku, Itálii a Maltě. Upozorňuje například na to, že mnoho z uprchlíků čelilo zneužívání, 17 % má zkušenost s nucením k neoficiální práci. Polovina dotazovaných byla během jejich cesty zatčena a zadržována.

Převaha ekonomických migrantů je mýtus, říká profesor

Vedoucí týmu profesor Brad Blitz řekl, že zjištění ukazují, že lidé přicházející do Evropy k tomu mají dobré důvody. „Vlády a některá média udržují mýtus, podle kterého ‘pull’ faktory (“přitahující“ faktory, které způsobují, že lidé dobrovolně migrují, aby si polepšili, pozn. red.) jsou silnější než ‘push’ faktory (“vytlačující“ faktory, které lidi nutí nedobrovolně opustit svou zemi, pozn. red.) a ekonomické důvody jsou tak klíčovým katalyzátorem,“ říká Blitz s tím, že zjištění týmu jsou přesně opačná než tento předpoklad.

„Drtivá většina lidí, se kterými jsme mluvili, přišla ze zoufale chudých zemí, ale také z míst, kde byli terčem násilí nebo jiných obav o bezpečí jejich rodin. Neměli jinou možnost,“ dodává britský profesor.

Válka byla nejdůležitějším faktorem pro útěk ze země svého původu u 49 % zpovídaných v Řecku a u 53 % na Maltě. Na Sicílii jako důvod odchodu ze své země uvedlo válku kolem 25 % lidí, 49 % pak uteklo kvůli persekucím. Pouze 18 % dotazovaných ze všech třech míst uvedlo, že migruje kvůli ekonomickým důvodům.

Fotogalerie

Jeden ze Syřanů například uvedl: „Žil jsem se svou ženou v Idlíbu (kde došlo například k chemickému útoku, který měl na svědomí přes sto mrtvých, více zde). Měli jsme normální život, dokud nevypukla válka. Náš dům byl vybombardován a my ztratili všechno, neměli jsme jinou možnost, než odejít.“

„Strach a nejistota vyhnaly ve velké míře naše respondenty do Evropy, ačkoli menšina uvedla, že přišli z čistě ekonomických důvodů a ještě méně z osobních nebo nemateriálních důvodů, jako je cestování nebo studium,“ uvedl Blitz.

Mnoho migrantů prý původně ani nemělo plán, co bude jejich konečná destinace. Někteří lidé ze západoafrických států například chtěli hledat práci v Libyi, ale ve válkou postižené zemi se nakonec ocitli v zoufalé situaci. Muž z Pobřeží Slonoviny například strávil dva roky v libyjském vězení, další muž z Guineji řekl, že mu zničili doklady a byl uvězněn na dva týdny. „Neměl jsem tušení, že jsou v Libyi lidé vězněni, zabíjeni a mučeni,“ vysvětlil důvody pro útěk ze severoafrického státu.

Podle Judith Sunderlandové z Humans Right Watch by měl mít každý možnost zažádat o azyl a jeho žádost by měla být pečlivě přezkoumána. Kvůli přeplněnosti přijímacích středisek je to však v praxi málo časté. Z účastníků výzkumu dosáhlo pouze deset procent na status uprchlíka.

Video ukazuje záchranu 700 uprchlíků u Sicílie (3/2016):

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po těžké nemoci zemřela ve věku 49 let wimbledonská vítězka Jana Novotná

Wimbledonská vítězka Jana Novotná (1998)

Český tenis přišel o jednu ze svých nejvýraznějších osobností, v neděli zemřela wimbledonská šampionka Jana Novotná....

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...



Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

Zeman v Soči jednal s Putinem. V Sýrii jste zvítězili, gratuloval

Miloš Zeman se v úterý sešel s Vladimirem Putinem (21. listopadu 2017)

Prezident Miloš Zeman v úterý v černomořském letovisku Soči jednal s Vladimirem Putinem. Zahájil tak pětidenní státní...

Hledaná ponorka hlásila technické potíže, zachycený zvuk z ní nepocházel

Argentinská ponorka, která před několika dny zmizela. Na palubě se nachází 44...

Pohřešovaná argentinská ponorka se ve středu vynořila a při poslední komunikaci s námořní základnou hlásila technické...

Americké superstroje Raptor zaútočily na drogové laboratoře Talibanu

Letoun F-22 Raptor doplňuje palivo během americké operace ke zničení drogových...

Spojené státy podnikly sérii leteckých úderů v Afghánistánu, při kterých bylo na jihu země zničeno sedm laboratoří na...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.