Upír obecný, jehož domovem jsou tropické zeměpisné šířky Ameriky, po nocích přepadává stáda dobytka a posilňuje se jejich krví. Kromě toho je i přenašečem vztekliny, napsala agentura DPA.
Pro některé lidi se však má tento tvor stát zachráncem života. V jeho slinách objevili vědci enzym, který brání srážení krve. To upír potřebuje, aby po jeho kousnutí rána dlouho krvácela - na rozdíl od svého mytického jmenovce totiž krev nesaje, nýbrž líže.
Za pomoci tohoto proteinu, který vědci nazvali Desmodus rotundus salivary plasminogen activator (DSPA), teď badatelé chtějí rozpouštět krevní sraženiny v lidských cévách. Právě krevní chomáčky vyvolávají srdeční infarkty a záchvaty mrtvice.
Na vývoji nového trombolytika pracují společně němečtí a mexičtí badatelé. Největší podíl na výzkumu mají mexický biolog Alejandro Alagón Cano a jeho německý kolega Wolf-Dieter Schleuning, které pojí dvacetileté přátelství.
Schleuning je předsedou představenstva společnosti Paion v Cáchách, která byla založena před třemi roky a získala práva na DSPA.
Prostředek je testován v druhé klinické fázi na pacientech a jeho uvedení na trh je plánováno na druhé pololetí roku 2006.
Podle vědců, kteří se jeho vývojem zabývají, působí DSPA na krevní sraženiny mnohem cíleněji, než jediný dosud povolený přípravek stejného určení TPA. Jeho účinnost tkví podle Schleuninga v tom, že příslušný enzym se skutečně aktivizuje teprve při kontaktu s fibrinem, který vzniká v cévách při srážení krve.
Kromě toho DSPA působí ještě až devět hodin po mozkové mrtvici.
Alagón, který dodal z Mexika v první fázi výzkumu upíří sliny, rád vypráví o svých pokusných zvířatech. Upíři se prý nevyznačují jen vyspělým sociálním chováním, nýbrž také neuhasitelnou žízní.
Upírek, který sám váží 25 gramů, dokáže bez problémů vychlemtat 15 mililitrů krve naráz - a je pak tak těžký, že už není schopen vzlétnout a nezbývá mu, než se dobatolit zpátky do jeskyně pěšky.
Před jeskyněmi v okolí Tepotztlánu jižně od metropole Mexika napínal Alagón se svými pomocníky kdysi za bezměsíčných nocí sítě. V zájmu vědy muselo v letech 1983 až 1990 položit život kolem 1200 mexických upírů.
Ty časy jsou už ale dávno pryč. Počátkem 90. let se Schleuningovi podařilo vyrobit příslušný enzym pomocí genetické techniky.
