Podle rozhodnutí úřadu se ministerstvo dopustilo přestupku tím, že v rozporu se zákonem uzavřelo smlouvu na nákup víceúčelových armádních vrtulníků s vládou Spojených států amerických dříve, než rozhodlo o námitkách italské společnosti Leonardo, která je výrobcem mimo jiné armádních vrtulníků.
„V rozhodnutí o rozkladu jsem provedl drobnou korekci výroku prvostupňového rozhodnutí, když jsem upřesnil, že ministerstvo nedovoleně uzavřelo smlouvu před doručením rozhodnutí o námitkách, nikoliv před rozhodnutím o námitkách, jak bylo původně uvedeno v prvoinstančním rozhodnutí,“ uvedl Petr Mlsna.
Úřad v podobných případech může zakázat uzavřít smlouvu s vítězem tendru. V tomto případě to neudělal. „V daném případě bylo prokázáno, že by uložením zákazu plnění k ohrožení existence širšího obranného nebo bezpečnostního programu mohlo dojít, proto nebyl zákaz plnění uložen,“ vysvětlil Mlsna.
Mimořádnou výši pokuty ovlivnila cena zakázky. Podle zákona může ÚOHS uložit pokutu maximálně deset procent hodnoty zakázky, což by v tomto případě při ceně vrtulníků 17 miliard korun bylo přibližně 1,5 miliardy korun. Úřad tedy uložil přibližně třetinu možné maximální pokuty.
Budeme se soudit, řekl Metnar k půlmiliardové pokutě za vrtulníky |
Ministerstvo se chce soudit
Mluvčí ministerstva Jan Pejšek sdělil, že ministerstvo je i přes zamítnutí rozkladu nadále přesvědčené o správnosti svého postupu. Poukázal na to, že při uzavření mezivládní smlouvy byla použita výjimka ze zákona o zadávání veřejných zakázek pro nákup strategického vojenského materiálu.
„Podání námitky ze strany společnosti Leonardo bylo neoprávněné a obstrukční. Jedná se o subjekt, který v rámci projektu nikdy nebyl ministerstvem v rámci průzkumu trhu napřímo osloven,“ uvedl mluvčí. Oslovené v zakázce podle něj byly pouze americká a italská vláda, která ale námitku nepodala.
Ministr obrany Lubomír Metnar uvedl, že podle ÚOHS mělo ministerstvo vyřídit námitku někoho, kdo není schopen dodat požadovanou techniku a nebyl napřímo osloven. „Podobné rozhodnutí ve svém důsledku může zbrzdit modernizaci armády o měsíce až roky. Připouští totiž možnost, že jakýkoliv výrobce nebo obchodník může napadnout zakázku, přestože nebyl jejím přímým účastníkem,“ poznamenal. „Tuto argumentaci nelze přijmout, proto se proti rozhodnutí ÚOHS a pokutě budeme bránit soudní cestou,“ dodal. Ministerstvo se může bránit správní žalobou u Krajského soudu v Brně.
Ministerstvo se loni rozhodlo koupit 12 vojenských vrtulníků, které nahradí ve výzbroji české armády ruské bitevní vrtulníky Mi-24/35. Americká firma Bell českým vojákům dodá za 646 milionů dolarů, tedy 17,6 miliardy korun, osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper.
Italská nabídka na stroje Agusta AW 139M byla levnější, měla ale podle ministerstva nedostatky. Stroje například nesplňovaly armádní požadavek na odzkoušení v operacích.
