Pětadvacetiletý Milan Vejšický s o dva roky starším Martinem Rybkou unesli vysokomýtského podnikatele Stanislava Brunclíka loni 23. září mezi obcemi Hrušová a Tisová na Orlickoústecku a od jeho otce chtěli pět milionu výkupného.
Nakonec se spokojili s poloviční sumou. Když ale druhý den vyhazoval otec uneseného peníze na smluveném místě z projíždějícího vlaku, Brunclík už byl zřejmě po smrti. - více zde
"O tom, co vytrpěl mladý Brunclík, se nikomu z nás ani nezdá. Musela to být hrůza, skutečná muka," uvedl v odůvodnění rozsudku předseda senátu hradeckého krajského soudu Jiří Vacek.
Obžalovaní se k únosu přiznali. Motivem byly peníze. Vraždit prý ale neplánovali a rodině podnikatele se omluvili. Brunclíkovi píchli dvě injekce se rtutí. Zemřel v kufru nepojízdné škodovky, který byl zatížený cihlami.
Otec zavražděného vypověděl, že únosci vyhrožovali i zabitím dalších členů rodiny. U soudu se také četly záznamy z telefonních rozhovorů s únosci. - více zde
Soud: Musela to být skutečná muka
Krajský soud v Hradci Králové potrestal dvojici výjimečnými tresty. Rybka dostal 21 let, jeho komplic Vejšický si ve věznici odpyká 23 let. Senát ho totiž odsoudil i za loupežné přepadení v České Třebové rok před únosem.
S pistolí v ruce tehdy donutil staršího muže, aby mu dal automobil. Majitele auta pak vysadil v lese za městem, donutil ho vypít láhev rumu a s jeho vozem ujel.
Obhajoba trvala na tom, že dvojice podnikatele zavraždit nechtěla. Podle ní se nepodařil prokázat úmysl Brunclíka zabít.
Soudu však důkazy stačily. "Jednání obžalovaných od začátku směřovalo k tomu, aby Brunclík nepřežil, jejich počínání nebylo náhodné, dlouhodobě se na čin připravovali," řekl při vynášení rozsudku předseda senátu Jiří Vacek.
"Domnívali se, že akce bude otázkou několika hodin, že získají výkupné, uneseného propustí a půjdou normálně na noční směnu. Jejich plán se týkal únosu, nechtěli ho zabít, neplánovali to. Jámu vykopali jen preventivně," uvedla obhájkyně Rybky.
Na rozdíl od výpovědí známých obou obžalovaných, kteří je vykreslili jako hodné kluky, do kterých by to nikdo neřekl, soudní znalci uvedli jiné hodnocení.
Znalci z oboru psychiatrie a psychologie oba muže označili jako osobnosti lhostejné k citům, se sklony k agresivnímu chování, s disharmonickými rysy, s prvky egocentrismu. V obou případech uvedli, že jejich náprava není zcela vyloučena, ale velmi nepravděpodobná. Proto také soud sáhl k udělení výjimečných trestů.
