Už letošní leden byl rekordně teplým měsícem. Podle údajů NASA byl o 1,14 stupně teplejší než je průměr pro roky 1951 až 1980. Únor ho se svými hodnotami předběhl, což je významná odchylka od normálu pro zimní období. To má vliv na rostliny, zvířata i lidi, kteří se tak musí přizpůsobovat netypickým podmínkám.
Nejteplejší únor potvrdila také analýza, kterou provedlo Evropské centrum pro střednědobou předpověď počasí. Podle ní byla průměrná teplota v tomto měsíci o 0.86 stupně vyšší než je běžné pro období let 1981 až 2010. Evropská instituce ovšem pracuje jen s údaji od roku 1979.
Podle amerických meteorologů Jeffa Masterse a Boba Hensona má na únorový rekord velký vliv i přehřátá Arktida a přilehlé okolí. V rozsáhlých oblastech Aljašky, Kanady, východní Evropy a Ruska byly teploty až o čtyři stupně vyšší než je měsíční průměr. Vliv na to měla řada faktorů. Do arktických oblastí proudil teplý vzduch, další teplo přinášely vody ze severovýchodního Atlantiku a svou roli sehrál i rekordně nízký stav arktického ledu. Za své hovoří příklad ze Špicberk, které bývají od zimy do jara obklopeny ledem. Letos se ledové kry držely jen v severní části souostroví.
Velký vliv na letošní počasí má také klimatický jev El Niňo, který způsobuje ohřívání vody v tropické oblasti Tichého oceánu. Letos má být nejsilnější za poslední léta (více o hrozbě El Niňa v roce 2016 čtěte zde) a právě na počátku letošního roku vrcholí. Kvůli El Niňu se velké množství tepla přenáší z oceánu do atmosféry. V Latinské Americe nebo v Africe jev způsobuje záplavy, respektive suché extrémy (více o vlivu jevu El Niňo najdete zde).
Pátý nejteplejší únor v Česku
Teplotně mimořádně nadnormální únor zaznamenal také Český hydrometeorologický ústav. „Průměrná měsíční teplota 3,0 °C byla o 4,1 °C vyšší než normál 1961-1990. Jedná se tak o pátý nejteplejší únor od roku 1961. Doposud nejteplejší únor byl zaznamenán v roce 1966 s průměrnou měsíční teplotou 3,7 °C,“ uvádí meteorologové na webu Infomet.cz.
Denní teploty se po většinu měsíce na území České republiky pohybovaly nad hodnotami normálu. Vyskytlo se pak několik dní, kdy byla teplota až o osm stupňů výš, než je normál. Například 22. února byla maximální denní teplota na některých stanicích nad 15 °C. Meteorologové naproti tomu naměřili také velmi nízkou teplotu, a to 27. února na stanici Kořenov-Jizerka rašeliniště. Teploměry ukázaly až -20,5 °C.
„Zima 2015/2016 byla velmi teplá, hodnota průměrné teploty vzduchu za zimní sezonu je 1,8 °C, což je o 3,6 °C víc než je dlouhodobý průměr 1961-1990. Letošní zima tak byla druhá nejteplejší od roku 1961, zimou s doposud nejvyšší průměrnou teplotou vzduchu (2,7 °C) zůstává zima 2006/2007,“ hodnotí ČHMÚ dosavadní průběh zimy. Meteorologické jaro už přitom začalo na začátku března. To astronomické nastane 20. března.
