V příštím roce by měly univerzity hospodařit s částkou 21,6 miliardy, tedy asi o tři miliardy méně než v roce 2009, kdy školy měly na jednoho studenta 72 tisíc korun. "Přestože počty studentů rostou, rozpočty vysokých škol klesají," upozornil Fischer.
Za posledních deset let se totiž počet vysokoškolských studentů zdvojnásobil. Podle statistik Ústavu pro informace ve vzdělávání se v roce 2001 vzdělávalo na českých univerzitách 203 500 studentů, loni to bylo 389 200 studentů.
Ve školství je stejně, ale univerzity dostanou míň
Nejde přitom o to, že by ministerstvo školství mělo celkově méně peněz, krátí se výdaje na univerzity. Zatímco před dvěma roky tvořily výdaje na vysoké školství 19,8 procenta z rozpočtu ministerstva, v příštím roce to má být o dvě procenta méně.
"Schválení rozpočtu v této podobě povede ke snížení kvality vysokého školství, ohrozí schopnost čerpání prostředků ze strukturálních fondů a povede ve svém důsledku ke snížení konkurenceschopnosti českého vysokého školství a ekonomiky ČR," kritizují plány ministerstva univerzity.
Zástupci škol poukázali také na to, že Česko silně zaostává ve výdajích na vysoké školství za vyspělými zeměmi. Patnáctka zemí OECD dává na tyto účely průměrně 1,5 procenta svého HDP, Česká republika v příštím roce jen 0,55 procenta.
Místopředseda Rady vysokých škol Jiří Zlatuška zmínil i možnou souvislost mezi snižováním financí a plánovaným zavedením školného. "Už teď se vytváří deficit, který má být školným zaplněn," myslí si.
Se zavedením poplatků za studium akademici také nesouhlasí, studenti se tak podle nich zadluží a poplatky nepovedou ke zvýšení kvality studia. Proti zpoplatnění studia se postavili i studenti a opozice. Se zavedením školného počítá ministerstvo od roku 2013, maximální výše by byla 10 tisíc korun za semestr.
