Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Univerzity přestanou nabízet všehochuť oborů, došlápne si na ně agentura

  • 358
Ministerstvo školství se rozhodlo zkvalitnit vysoké školství a chce od základu změnit způsob udělování akreditací. Cílem je, aby se školy vyprofilovaly a přestaly nabízet všehochuť oborů. Stát pak zkontroluje, zda to splňují. Akreditační komise zanikne, nahradí ji nezávislá agentura. S tímto scénářem počítá navrhovaný zákon.

Nyní to funguje tak, že Akreditační komise vydává akreditace pro studijní obory, kterých je v Česku zhruba osm tisíc. "Stát tak vlastně vstupuje do úrovně kateder a zabývá se tím, jak vypadají jednotlivé studijní obory. Nikdy se ale neověřovalo, jak fungují vysoké školy jako celky," vysvětlil Jiří Nantl z ministerstva školství, který vysokoškolský zákon připravuje.

Co bude agentura dělat?

Agentura, která má být nezávislá, vždy předloží pouze doporučení, o udělení či neudělení akreditace bude rozhodovat ministerstvo školství. V navrhovaném zákoně stojí, že předsedu agentury by jmenoval prezident na návrh vlády. Agentura se má skládat z rady, která bude  připravovat kritéria hodnocení pro jednotlivé typy škol, dále bude mít odborný aparát (cca 15 odborníků), který bude chystat analýzy a organizovat hodnocení jednotlivých škol. Samotné hodnocení by se mělo uskutečnit v rámci odborných panelů s mezinárodní účastí.  

To se má se vznikem agentury, jejíž pracovní název je Agentura pro zajišťování kvality vysokého školství, změnit. Školám by se měla začít udělovat takzvaná institucionální akreditace.

Vysoké školy si budou muset v prvé řadě stanovit své "parametry", tedy v jakých oblastech vzdělání chtějí působit, zda chtějí být výzkumné nebo orientované na profesní vzdělávání či jaký je profil jejich absolventa.

"Škola si třeba řekne: Chceme působit v pěti oblastech vzdělávání, ve dvou do úrovně doktorského studia, ve třech do úrovně magisterského. A to budou muset popsat ve svém statutu," uvedl Nantl s tím, že vznik nových studijních oborů by měl vždy odpovídat tomu, jak se škola rozhodla vyprofilovat.

"Dneska to není regulované nijak, každá vysoká škola si může otevřít jakýkoli studijní program, na který sežene docenta. Nově by musely popsat, v jakých oblastech chtějí působit a nevznikaly by nahodilosti, kdy si třeba škola, která je svou podstatou technická, řekne, že si otevře ekonomický obor, protože na něj někde sehnala lidi a protože se jí to krátkodobě vyplatí," popsal Nantl.

Jednou za deset let pak přijde agentura, která ověří, zda se škola chová "rozumně".

Návrh zákona ministerstvo v březnu předložilo vysokým školám, aby se k němu vyjádřily. "Takové agentury jsou zcela obvyklé v mnoha zemích Evropy i v ostatním civilizovaném univerzitním světě, důležité je však nejen nastavení samotných pravidel a kritérií hodnocení, což bude jistě ještě předmětem diskuse, ale také personální obsazení takové agentury," míní prorektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. 

Odebírání akreditací

Agentura bude akreditaci udělovat celé škole, a to na deset let. Pokud škola nesplní stanovené podmínky, bude jí hrozit zákaz na určitou dobu přijímat studenty či dávat tituly, popřípadě jí bude možné úplně zakázat činnost. To jde nyní u soukromých škol, ale je to velmi obtížné, u veřejných to nejde vůbec. Školy budou mít čas nedostatky napravit

Prorektor soukromé Univerzity J. A. Komenského Petr Kolář návrh zákona považuje za výraznou modernizaci současného systému. "Vítám úsilí ministerstva školství o profesionalizaci tělesa, které bude dohlížet na kvalitu vysokého školství a (jak doufám), jeho odstínění od politických a mediálních vlivů. (...) Hlavní háček návrhu zatím vidím v tom, že neúspěšná institucionální akreditace může vést téměř okamžitě k zániku celé instituce. Tento mechanismus bude třeba ještě upřesnit," řekl iDNES.cz Kolář.

Absolventi dostanou dotazníky

Ministerstvo počítá i s tím, že by v rámci hodnocení škol oslovovalo pomocí dotazníků absolventy a zjišťovalo, jakou mají zkušenost se studiem, jak byla náročná výuka či jaké mají uplatnění. "Je to samozřejmě trochu subjektivní, ale zároveň je subjektivní i to, co o sobě říkají školy, takže se to vyváží," míní Nantl.

Ministerstvo také navrhuje, že se školy budou hodnotit nejen z vnějšku (pomocí agentury), ale také z vnitřku, tedy že začnou samy analyzovat, jak fungují. Jako příklad uvádí Nantl situaci, kdy škola zjistí, že má v nějakém oboru vysokou míru neúspěšných studentů. V tom případě by se měla snažit přijít na to proč.

Zákon by měl začít platit v roce 2013. Kritéria, podle nichž bude agentura školy hodnotit, zatím nejsou stanovena. Zohledňovat by se mohla vědecká činnost, spolupráce s kolegy ze zahraničí, výjezdy studentů do ciziny či uplatnění absolventů. Ministerstvo ale zdůrazňuje, že se kritéria budou lišit podle typu školy.

Rozhodnuto zatím není ani o tom, zda bude mít hodnocení kvality škol přímý vliv na jejich financování.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video