Problémy s příznivci neonacismu a dalších krajních hnutí trápí armádu delší dobu. Změnit by se to mohlo až nyní. Po třech letech váhání a úvah, jak si se sympatiemi vojáků k extrémním hnutím poradit, přišlo ministerstvo obrany s nápadem: brněnská Univerzita obrany rozšíří studium o obecnou historii, soudobé dějiny, dějiny kultury, sociologii, politologii či úvod do filozofie.
"Budoucí velitele musí vychovávat odborníci, a ne aby vojáci získávali vlastenecké cítění prostřednictvím internetu nebo různých - často pochybných - publikací. Profesionální výuka historie a společenských věd v armádě už zoufale chyběla,"
vysvětluje svůj záměr ministr obrany Alexandr Vondra.
Znak jednotky Dirlewanger, který měl na helmě český voják v Afghánistánu
Úroveň přednášek si na univerzitě pohlídá Vojenský historický ústav a začne s nimi hned na jaře příštího roku. O tom, jak Vondrovi na projektu záleží, svědčí i fakt, že v době škrtů a propouštění svolil k vytvoření sedmi pracovních míst pro vojenské či externí historiky.
Jediný chytrý krok od roku 1989
"Mnozí vojáci sice historii amatérsky studovali, ale také si ji svérázně vykládali," vysvětluje ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek. Umění bojovat samo o sobě moderní armádě podle Vondry nestačí. Proto je důležité vojákům vysvětlovat, proč a za co válčí a jaké tradice a hodnoty brání.
Sociolog Jaroslav Sýkora považuje otevření se Univerzity obrany společenským vědám za jediný chytrý krok, který ministerstvo obrany v boji s extremismem po pádu totality v roce 1989 podniklo.
Znak jednotky Hohenstaufen, který měl na helmě český voják v Afghánistánu
"V časech šíleného konzumu lidé postrádají vědomí příslušnosti k smysluplným životním ideám. A protože je profesionální vojáci mnohdy nemají, tak se upínají k jiným - třeba nacistickým - symbolům," nabízí vysvětlení Sýkora. Na divizi SS se tudíž dívají jen jako na špičkově vycvičenou, ale už ne zločineckou jednotku, která vypalovala vesnice a vraždila jejich obyvatele.
Největší skandál s extremisty ve vojsku vyplul na povrch před třemi lety. Dva velitelé, Jan Čermák (absolvent Univerzity obrany) a Hynek Matonoha, si tehdy v Afghánistánu ozdobili své přilby erby divizí SS Hohenstaufen a Dirlewanger a vyjížděli s nimi po mnoho týdnů i bojových patrol.
Poté, co zjevnou propagaci nacismu kritizovali někteří vojáci, velitel kontingentu plukovník Petr Procházka skandál k jejich překvapení ututlal. Až po jeho zveřejnění v MF DNES byli Čermák s Matonohou propuštěni z armády a Procházka postaven mimo službu.
