Vysoká škola především poprvé vystaví dvě listiny, které získala letos v létě od soukromého majitele a které souvisí s jejím vznikem. Tedy listinu papeže Klimenta, z 26. ledna 1347, který v ní Karlu IV. uděluje souhlas se založením, a zároveň notářský instrument Petra Michalova, který obsahuje opis předchozího dokumentu a potvrzuje jeho pravost.
Letní akvizice pochází ze soukromé sbírky. Do ní se listiny dostaly pravděpodobně v minulosti z archivu arcibiskupství. „Není jisté, kdy přesně k tomu došlo,“ říká Royt.
Třetím unikátem bude zakládací listina univerzity, tedy její arcibiskupský opis ze 7. dubna 1348. „Zakládací listina nebyla vystavena, co pamatuji, teď byla zapůjčena díky laskavosti pana arcibiskupa,“ dodává Royt.
Originály středověkých listin ale univerzita vystaví jen na tři dny, od úterka do čtvrtka. Výstavu v pražském Karolinu budou provázet mimořádná bezpečnostní opatření.
„Půjčili jsme si na to pancéřovou vitrínu,“ popisuje Royt. Podle něj nebylo lehké speciální vitrínu získat. Většinu dostupných má momentálně zapůjčeno Národní muzeum, které po znovuotevření vystavuje své nejcennější exponáty.
Dokumenty budou vystaveny za přísných podmínek, zejména teplota a vlhkost ve výstavní místnosti nesmí překročit povolené hodnoty.
Poté, od 21. prosince do konce ledna, kdy výstava končí, budou vystaveny jen fotokopie listin.
Ztracený univerzitní poklad
Listiny nejsou to jediné, co bude v Karolinu vystaveno. Návštěvníci uvidí i další zajímavosti, třeba rektorský řetěz nebo univerzitní typář, tedy pečetidlo, kterým univerzita pečetila své nejvýznamnější listiny. „Vystavíme i žezla jednotlivých fakult, včetně toho posledního od Otmara Olivy vytvořeného pro fakultu sociálních věd,“ dodává Royt.
V univerzitním pokladu ale už sedm desítek let chybí to nejcennější. Dodnes je totiž záhadou, kam se v roce 1945 ztratila jeho část. Tehdy zmizela původní univerzitní žezla, medaile, zakládací listiny a další archiválie. „O to je cennější, že se nám nákupem podařilo dvě listiny získat,“ popisuje Royt. Ve středověku totiž vznikly dva originály listin spojených se založením. Univerzitní listina se ztratila na konci 2. světové války, druhý originál byl uložen v archivu arcibiskupství. Pražský arcibiskup totiž byl kancléřem univerzity.
Hádky Čechů s Němci
Zmizení univerzitního pokladu souvisí se složitou historií soužití Čechů a Němců v Čechách. V roce 1882 byla univerzita rozdělena na dvě části – německou a českou – a historické památky dostali Němci. Po vzniku Československé republiky byl přijat tzv. Marešův zákon o tom, že jediným dědicem Karlovy univerzity je ta česká. Německá měla všechno předat české univerzitě. K tomu došlo v roce 1934, ale už v roce 1939 univerzitní poklad připadl Němcům a ti se jej během války pokusili odvézt před postupující frontou do bezpečí. Stopy vlaku s pokladem ale končí na vybombardovaném plzeňském nádraží.
„Občas se objevují indicie, že nemusel odjet vlakem z Prahy do Plzně, kde měl být zničen,“ popisuje Royt. V minulosti se mluvilo o řadě štol a jezer v Bavorsku či Rakousku, kde by mohly být artefakty ukryty, ale nikdy se nic nenašlo. „Můžeme doufat, ale já nevěřím, že se ještě někdy poklad najde,“ dodal Royt. Po roce 1989 by už podle něj nikdo neměl důvod poklad ukrývat.
Dnes se používají při univerzitních ceremoniálech žezla z konce 19. století, která si nechala udělat česká univerzita.
