Od poloviny 90. let do roku 2003 "dodal" Institut soudní medicíny technické univerzitě na dvě desítky mrtvol určených na pitvy. Při testech je využíval Institut pro bezpečnost vozidel.
Podle vedoucího institutu Hermanna Steffana se těla používala při kinematických studiích. Byla posazena do sedačky, která se pohybovala rychlostí mezi deseti až patnácti kilometry v hodině. Při následném zabrždění sledovali vědci pohyb páteře, hlavy a krku.
S pomocí těchto testů vyvíjeli testovací figurínu, která by pomáhala při zkoumání úrazů při nárazu zezadu v nízkých rychlostech. Při takových nehodách se každoročně zraní desítky tisíc lidí a testovací figurína ještě před dvěma lety chyběla. Aby byla figurína použitelná, musí být co nejpodobnější lidskému tělu.
Díky práci, při které byla Technická univerzita ve Štýrském Hradci jen jedním z několika pracovišť, se podařilo figurínu vyvinout. Výsledky výzkumu teď budou využívat automobilky, například při vývoji sedadel.
"Mrtvoly rozhodně nebyly ani v nejmenším poškozeny," zdůrazňuje Steffan. Nyní podal žádost o využití dalších pěti těl pro další zkoumání a zdokonalování figuríny.
Případem se nyní začala zabývat etická komise lékařské fakulty univerzity. Ta může další testování s mrtvolami zakázat. Pokud to udělá, bude pokračovat na dalších pracovištích, které se na projektu zaštítěném Evropskou unii podílejí, například v Německu nebo Francii.
Komise, která se normálně zabývá pokusy na živých lidech, si pro jistotu pozvala externí poradce. Vyjádřit by se měla do poloviny dubna. Za Steffana a jeho lidi se postavil rektor univerzity Hans Sünkel. Podle něj byly při pokusech dodrženy veškeré mezinárodní standardy. Figurína, kterou se i s pomocí mrtvých podařilo vytvořit, je navíc velmi prospěšná.
Jiní považují pokusy, které ve Štýrském Hradci probíhaly, za neetické. Některé hlasy dokonce požadují, aby se případem začalo zabývat státní zastupitelství.
