"Publikovat v Science, to je nesplněný sen většiny českých vědců. Nám se to podařilo. A věřím, že nyní bude naši metodu používat a rozvíjet mnoho dalších týmů," konstatoval Fulka, šéf týmu z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze.
Jejich objev: dokázali, že klíčovou roli při vývoji oplozeného vajíčka a raného embrya hraje malá nenápadná záležitost – jadérko z vajíčka matky. Dosud nebylo jasné, jak přesně tato část funguje a jaký je její úkol v oplozeném vajíčku a raném embryu.
Josef Fulka ml. a jeho spolupracovníci vyvinuli metodu, jak jadérko z buňky bezpečně vyjmout. A zkoumali, zda se po vyjmutí jadérka oplozené či naklonované embryo dále vyvíjí. Zjistili, že ne. Když však jadérka do myších zárodků vrátili, narodily se živé myšky. Dokázali tak, že pro další vývoj jedince je jadérko z vejce nezbytné.
Tento fakt vysvětluje i některé neúspěšné případy klonování: pokud se z vejce s genetickou informací nevědomky odstraní celé jádro i s jadérkem, nemůže se po následném přenosu jiného jádra klon dále vyvíjet. S vědomím, jakou roli jadérko hraje, nyní mohou vědci zvýšit úspěšnost při klonování.
Objev českých vědců může mít využití i u léčby některých druhů neplodnosti. Třeba ty, kdy je v ženském vajíčku nesprávný počet jadérek. "Už budeme umět vajíčka bezpečně opravovat," vysvětluje Fulka ml.
Fulka: Předběhli jsme dobu
Klonování je založeno na přenosu jader – dědičná informace z vajíčka se odstraňuje, na její místo putuje jádro tělní buňky klonovaného jedince. Dosud velmi často končívá nezdarem. Zejména u složitějších živočichů. Nejdéle vzdorovali primáti – teprve nedávno se podařilo naklonovat embryo makaka a u lidského embrya byli vědci úspěšní až v roce 2008, po dlouhých letech marných pokusů. Zároveň dosud nikdo netuší, proč se nedaří vytvářet mezidruhové klony například mezi skotem a prasetem, zatímco mezidruhový klon ovce a muflona není pro vědce větší problém.
Český tým nyní objasnil, že jedním z důvodů, proč klonování tak často končí nezdarem, může být právě v nefunkčnosti jadérkového materiálu. "V metodě neinvazivní enukleolace jsme předběhli dobu," konstatuje Josef Fulka jr.
"Ukázali jsme, jak důležitá je tato organela, která pochází výhradně z vajíčka, a že jadérko tělní buňky ji nedokáže nahradit. Věříme, že po publikaci v Science bude mnoho dalších naši metodu používat a rozvíjet," dodal český vědec.
Jádro vajíčka, jak ukázal objev českých vědců z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze, přispívá k dalšímu vývoji oplozeného vajíčka či naklonovaného embrya mnohem více, než se dosud tušilo.
Více v sobotní MF DNES
Podrobnosti o unikátním objevu najdete v sobotní MF DNES v příloze Věda.
