Při stavebních úpravách zahrady svého rodinného domu v Kunovicích našel Tomáš Čabla kosti. Tedy spíš si něčeho zvláštního všiml jeho soused Jiří Jurča.
"Viděl jsem v profilu výkopu nějakou barevnou změnu na hlíně. Nejdřív mě napadlo, jestli tu není zakopaná čerstvá mrtvola, s tím mi ale neseděly zbytky cihel. Potom soused narazil na první kost a mně to začalo vrtat v hlavě," popsal Jurča. "Protože soused neměl na pátrání čas, vzal jsem kost a zanesl ji patologovi. Navíc jsem oslovil známou v muzeu."
Do pátrání se prý pustil proto, že v mládí několikrát brigádně na archeologických vykopávkách pracoval. Nález jej příjemně šokoval. A když kost uviděl archeolog Slováckého muzea Tomáš Chrástek, zajásal.
"Bylo hned jasné, že se jedná o něco mnohem staršího než ze středověku či novověku. Podle zlomků keramiky a vrstvy mazanice, tedy přepálené hlíny, na níž skelety obou těl ležely, jsem stáří odhadoval zhruba na patnáct set let před Kristem," uvedl.
Spolu s kolegy odkryl půdorys místa a zjistil, že hrob je zásobní nebo také obilní jámou.
"Byla vyplněna mazanicovou destrukcí, která mohla být původně konstrukcí obětního ohniště, jež stálo opodál. Na vrstvě mazanice jsme našli kostry muže a ženy, kteří zemřeli ve věku kolem pětadvaceti let," popsal Chrástek.
Uložení koster svědčí o rituálním zabití
Nález je velmi vzácný svým stářím. Unikátní je ovšem především tím, jak jsou těla pohřbena, a také tím, že jsou obě pečlivě stylizována.
"Uložení těl je atypické," přisvědčil archeolog. "Žena má zakloněnou hlavu, možná měla zlomený vaz, a nohy má v poloze rodící matky. Rodidla jsou orientovaná směrem, kde vychází slunce o zimním slunovratu. To je vlastně symbolika počátku roku."
Podle etnografických analogií by se mohlo jednat o rituál, který má spojitost se zemědělskou magií a se slunečním kultem. Žena proto mohla být kněžkou, symbolickou matkou slunce. Hlava vedle ležící kostry muže je natočena stejným směrem. Celá nálezová situace naznačuje náboženský svazek.
"V tomto případě je pravděpodobné, že byli oba rituálně usmrceni," naznačil Chrástek.
Nález je výjimečný také v tom, že archeologové na Moravě dosud nic takového nenašli.
"Podobné rituály se objevily v lokalitě Cezavy u Blučiny na Brněnsku. V zásobní jámě bylo ale zhruba jedenáct koster, rozlámaných a opálených, se zářezy na kostech. To spíš nasvědčuje rituálnímu kanibalismu," přiblížil archeolog.
Často jsou lidé ze starší doby bronzové nalezeni v poloze, jako by byli do hrobu spíše pohozeni.
Zjištění věku? Vzorek za 350 eur
Poté, co konzervátoři a restaurátoři muzea v úterý v bohaté vrstvě bahna pozůstatky prohlédli a oddělili zbytky bronzového náramku, korálek a keramický střep nádoby, archeolog postupně vytáhl lebky i další části těl, které teď čeká další zkoumání.
"Budeme určovat jejich přesné stáří pomocí radiokarbonové metody," naznačil.
Jenže tak jednoduché to nebude. Nejbližší laboratoř je v Polsku a není zrovna levná. Určení jednoho vzorku přijde na 350 eur, tedy zhruba devět tisíc korun.
"Takže nejdřív musíme sehnat peníze," upozornil archeolog.
Jeden vzorek přitom většinou na objektivní závěr nestačí. Další metodou je rozbor malakofauny, tedy určování tehdejších přírodních podmínek podle měkkýšů.
"Také bychom chtěli chemicky analyzovat sraženou krustu na kostech a nátěr na některých částech mazanice," plánuje Chrástek.
Proplavovat a zkoumat se bude také hlína z okolí koster. Zjistit se dá přitom například, jak vypadala tehdejší flóra, zda byla těla opravdu pohřbena o zimním slunovratu a podobně.
Antropolog by zase mohl zjistit, k jakému etniku muž a žena patřili. Dalším úkolem bude zjišťování analogií s nálezy nejen u nás, ale třeba i na Balkáně.
Kostry staré tři a půl tisíce let se zachovaly v dobrém stavu především díky spraši, která přirozeně konzervuje. Ve Slováckém muzeu by měly být k vidění i s výsledky výzkumu zhruba za rok.
