Evropští vůdcové se nad ústavou scházejí rok poté, co ji zdánlivě pohřbila referenda ve Francii a Nizozemsku. Opět musí řešit otázku: Co s ní?
Českou republiku při tomto jednání netradičně zastupuje prezident Václav Klaus. "Dožadoval se účasti na summitu, tak jsem mu to umožnil," řekl k této změně premiér Jiří Paroubek.
Vyjádřil naději, že prezident vystoupí v souladu s mandátem, na němž se dohodla vláda. Ta je pro vstup Rumunů a Bulharů k 1. lednu 2007 a chce, aby Evropská unie přijala i další země Balkánu. Podporuje také diskusi o evropské ústavě.
Premiér soudí, že Unie ústavu "v této nebo v jiné podobě potřebuje". Jiní politici by však uvítali, kdyby se s ní skoncovalo.
"Myslím si, že není potřebná," řekl o ní hned po svém příjezdu na místo jednání prezident Klaus. Podle zdrojů z jednání však při schůzce hlav států ústavu přímo nenapadl.
Zbavit se ústavy není snadné
Patnáct z 25 zemí EU ji už schválilo a chtějí s ní pokračovat. Mají v ruce silný trumf. Před branami Unie stojí dlouhá fronta zájemců o vstup, jenže pravidla EU počítají jen s 27 členy. Tolik jich bude Unie mít za šest nebo nejpozději za osmnáct měsíců, podle toho, kdy přesně vstoupí Bulharsko a Rumunsko.
Pro další země není v Unii místo, pokud nedojde k další reformě této instituce. A jakmile se začne mluvit o něčem takovém, otevírá se prostor pro nový boj o ústavu.
Po Rumunsku a Bulharsku však Unie přijme nové členy zřejmě až někdy po roce 2010, takže další rozšíření vypadá vzdáleně. Nejpravděpodobnější proto je, že přinejmenším do příštího roku unijní vůdcové neudělají vůbec nic.
Už před summitem to naznačil lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. "Možná se shodneme na cestě k dohodě," řekl, ihned však dodal, že "podstatné otázky ratifikace euroústavy" zůstanou stranou.
Stejný přístup zvolilo i Rakousko, které nyní Unii vede. Na jednáních prosadilo názor, že se o řešení problému evropské ústavy rozhodne ve dvou etapách do roku 2008, aby členské státy dostaly čas promyslet svůj přístup k ní. Unie se také rozhodla více zaměřit na jednotlivé projekty v rámci existujících dohod.
Euroústava by se měla přejmenovat
Jiní však mají námitky proti dalšímu pokračování v nezávazných úvahách o euroústavě. "Při našich debatách jsme ji probírali tisíckrát tisíci různými způsoby. Nemůžeme pokračovat donekonečna," řekl šéf Evropského parlamentu Josep Borrel.
Něco se tedy musí změnit. Ale co? Nejjednodušší by bylo upustit od názvu ústava a zkusit, zda by dokument, přijatý před třemi lety vládami EU, takto prošel i u veřejnosti.
Němci už navrhli, aby se unijní ústava jmenovala "základní zákon". Tak se od roku 1949 jmenuje jejich ústava. Avšak podobné kosmetické změny k záchraně ústavy asi stačit nebudou.
A tak, i když Unii zatím vede Rakousko, oči zastánců euroústavy se už upírají na Němce. Od nich se příští rok čeká energický podnět na cestě k "oživení" ústavní smlouvy.
To by mohlo vést k přepracování stávající ústavní smlouvy nebo k vypracování nové. Na nynějším summitu záleží, zda dá Berlínu nějakou podporu k rozhodnějšímu prosazování ústavy, nebo ne.
Další bruselská bitva vypukne okolo rozšíření. To je nejúspěšnější projekt Unie v posledních letech. Řadu starých členů však děsí to, jak rychle se EU "nafukuje", a obávají se, aby se Unie pod návalem nováčků nezhroutila.
Rakousko proto chce, aby EU začala při každém novém rozšíření zvažovat i "přijímací kapacitu". Každý další stát by pak mohl do Unie vstoupit jen tehdy, když proti tomu nebude veřejné mínění a když na to bude dost peněz v unijní pokladně.
O čem se jedná - výběr z témat
Co dál s evropskou ústavou, kterou vloni v referendech odmítli občané Francie a Nizozemska?Jak se dále bude rozšiřovat Evropská unie?
Jak postupovat s Tureckem a balkánskými zeměmi?
Schválení vstupu Slovinska do eurozóny od ledna 2007.
Zdroj: ČTK
