Vydavatelé, novináři a jejich asociace na celém světě si 3. května připomínají Mezinárodní den svobody tisku, který byl poprvé vyhlášen Organizací spojených národů v roce 1993. Toto datum bylo stanoveno jako vzpomínka na 3. květen roku 1991, kdy byla podepsána Windhoecká deklarace o podpoře nezávislého a pluralitního tisku v Africe.
"Mezinárodní den svobody tisku není jen příležitostí uctít památku žurnalistů a dalších pracovníků médií, kteří zahynuli při plnění svého profesionálního poslání, či k tomu abychom vyzývali k propuštění vězněných novinářů nebo vydavatelů v různých zemích světa. Svoboda tisku a médií vůbec či svobodného šíření informací je jednou ze základních podmínek fungování demokratické společnosti, a proto je třeba se jí zabývat i v rozvinutých zemích a i když to na první pohled není patrné, není ani ve vyspělých evropských zemích naprostou samozřejmostí," uvedla k dnešnímu dni Karolína Loskotová z Unie vydavatelů a dodala: "V současnosti jsme svědky řady různých snah omezit svobodu slova nebo ji více svázat s politickou, legislativní či ekonomickou mocí. Jedná se o různé formy zvyšování státního vlivu na média, například v Polsku nebo v Maďarsku. Také naší Poslaneckou sněmovnou schválené rozšíření trestní odpovědnosti právnických osob o pomluvu je z hlediska médií i jejich asociace Unie vydavatelů, která na tuto skutečnost opakovaně upozorňovala, vnímáno jako omezení možnosti přinášet určitý druh informací, byť jsme ze strany politiků ujišťováni, že to tak není, a že se odpovědná média nemají čeho bát. Proto vydavatelé a novináři musí neustále tuto základní hodnotu hlídat a bránit."
Na potřebu svobody a nezávislosti médií po politické či ekonomické stránce ale poukazují i vydavatelé ze západoevropských zemí. Dalším faktorem ohrožujícím svobodu tisku ve skutečně globálních rozměrech je také například náboženská nesnášenlivost nebo jiná zášť maskující se náboženskými pohnutkami.
V loňském roce na celém světě položilo život při plnění svého pracovního poslání celkem 72 novinářů a pracovníků médií. Přitom 80 % těchto úmrtí nebylo nijak vyšetřeno. Oproti roku 2014 se tento počet zabitých žurnalistů ještě o 10 osob zvýšil. V letošním roce obsahuje tato smutná bilance zatím 10 lidí. Tento den bychom si ale měli vzpomenout na všech 786 pracovníků v médiích, kteří zahynuli od roku 1992.
Žurnalisté jsou ale v různých částech světa také vězněni a týráni. V roce 2015 bylo vězněno 199 novinářů a vydavatelů, což je o 22 osob méně, než v roce 2014. Alespoň v tomto aspektu nejsou loňská čísla tak smutná. Za období od roku 2010 muselo odejít do exilu celkem 452 novinářů nebo vydavatelů. Připomíná ve své zprávě k dnešnímu významnému dni Unie vydavatelů.
Ta v letošním roce připravila jako upozornění na důležitost svobody tisku dvě karikatury na dané téma, které zaslala formou pohlednic všem poslancům, senátorům, členům vlády i šéfredaktorům jak deníků, tak politických, ekonomických i společenských časopisů.
