Shodu pětadvacítky oznámil na tiskové konferenci irský ministr zahraničí Dermot Ahern. Právě Irsko volalo po odsunu nejhlasitěji.
Unie se ocitla v krizi poté, co ústavu odmítla Francie a Nizozemí. Podle Aherna by mělo nastat "období úvah" a debat s veřejností. Jejich výsledek zhodnotí státníci za rok na dalším summitu. Pak by mělo následovat schvalování dokumentu.
"Nová situace nezpochybňuje pokračování ratifikačního procesu, jehož časový plán bude přizpůsoben každé konkrétní zemi," tlumočil usnesení český premiér Jiří Paroubek.
Vysvětlil, že některé vlády, které nemají s ratifikací problém, mohou pokračovat podle plánu. Další, které potřebují najít vnitřní politický konsenzus, ratifikaci odsunou. Pro ČR mu připadá vhodný termín na přelomu let 2006 a 2007.
Paroubkova vláda si vytkla za svůj hlavní cíl v programu prosadit ratifikaci dokumentu v ČR. Termín připadá až na dobu po řádných volbách do Sněmovny. Opoziční ODS, která si brousí zuby na volební vítězství, označila euroústavu za mrtvou.
Borrell: V euroústavě nemůžeme "kutit"
Předseda Evropské komise José Barroso novinářům řekl, že přestávka by mohla trvat rok.
Britské zdroje naopak sdělily, že Londýn by si přál v členských zemích rychlou debatu, která by umožnila se k věci vrátit a pokud možno definitivně rozhodnout ještě za britského předsednictví do konce letošního roku. Britové před summitem odložili euroústavu k ledu.
Předseda Evropského parlamentu Josep Borrell informoval šéfy států a vlád EU, že jeho instituce si většinově přeje, aby se pokračovalo v ratifikaci ústavní smlouvy EU, případně s přestávkou na rozmyšlenou a na komunikaci s občany. Sdělil jim také, že EP žádá dohodu o rozpočtu na příští sedmileté období, která ovšem bude odpovídat ambicím EU.
"Hodně voličů, a zvláště mladých lidí, mělo pocit, že návrh ústavy nedává účinná řešení problémů růstu a zaměstnanosti. EU jim připadá jako trojský kůň špatně zvládnuté globalizace, důvod stěhování podniků a masové imigrace. Další ji viní, že je moc regulovaná, moc drahá a vidí v ní hrozbu pro národní identitu," řekl Borrell.
Přeje si proto, aby se o všech těchto problémech vedla nyní zevrubná debata. Jejími hlavními tématy by mělo být, jaký si evropské země přejí společenský model a kde se nacházejí hranice unie. "Je třeba jasně rozlišit mezi potřebou sjednocení Evropy, typickou pro minulé rozšíření, a budoucími rozšířeními."
Rozpočet je důležitější než ústava
Euroústava ale nemá být hlavním kamenem úrazu ve čtvrtek zahájené vrcholné schůzky EU. Tím je rozpočet na dalších sedm let, o kterém se má jednat hlavně v pátek.
Už první výroky státníků při příchodu ukázaly, jak bude jednání obtížné. Švédský premiér Goran Persson novinářům řekl, že neočekává dohodu o rozpočtu, protože rozpory jsou příliš velké.
Švédsko se podle diplomatů obává, že se stane v přepočtu na hlavu největším přispěvatelem do unijní pokladny.
Za "absolutně nepřijatelný" označil lucemburský návrh rozpočtu nizozemský ministr zahraničí Bernard Bot. Činitelé z britské delegace se nechali slyšet, že o rozpočtu není vůbec nutné rozhodovat nyní; bylo by lépe to odložit a věnovat se zevrubnému zkoumání, jaké financování EU vlastně potřebuje.
Francouzský prezident Jacques Chirac vyzval na začátku schůze, aby se uskutečnil mimořádný summit EU o základních otázkách budoucnosti evropské integrace a o postavení každé země. Vyslovil také pochybnost o dalším rozšiřování EU, dokud nebudou existovat instituce, se kterými by taková velká unie mohla fungovat.
