Bigley se podle zdroje z řad povstalců v oblasti města Latífíja dostal na nedalekou farmu. Tam ho únosci chytili a krátce po jeho zoufalém činu zabili.
Zdroj se nezmínil o osudu Britova pomocníka z řad teroristů napojených na Abú Musu Zarkávího. Britské ani irácké vládní zdroje nechtěly informace komentovat, popřely ale, že by se Bigley neúspěšně pokusil utéct.
Agentuře Reuters to už dříve sdělil představitel západní bezpečnostní zdroj. Podle povstalců mohl Bigleyho smrt urychlit i rozsáhlý zátah koaličních sil v oblasti.
Britského inženýra tři týdny věznila skupina Tavhíd a džihád. V pátek radikálové zveřejnili videozáznam, na kterém Bigley nejprve přečetl prohlášení, načež mu jeden ze šesti maskovaných ozbrojenců nožem uřízl hlavu.
Dvaašedesátiletý Kenneth Bigley byl posledním z trojice západních inženýrů, které unesla Zarkávího skupina. Dva Američany teroristé po uplynutí ultimáta zabili.
Spolu s Britem měli být propuštěni výměnou za svobodu údajných iráckých vězeňkyň. Američané ale tvrdí, že v Iráku zadržují pouze dvě ženy - přední vědkyně Saddámova režimu, Britové prý nedrží žádnou Íráčanku.
Bigley se později objevil na videonahrávce, na níž prosil britského premiéra, aby se zasadil o jeho propuštění. Vyčetl Blairovi nečinnost. Ministerský předseda prohlásil, že vláda učiní vše pro jeho záchranu, ale s únosci vyjednávat nebude.
Ozbrojenci letos v Iráku unesli přes 150 cizinců. Většinu propustili, ale nejméně 27 zavraždili. Zadržují ještě nejméně dva západní zajatce, francouzské novináře Christiana Chesnota a Georgese Malbrunota.
