Loni zemřelo celkem 112 920 lidí. Téměř třetinu z nich připravily o život nemoci srdce a cév. Hlavním důvodem byla chronická ischemická choroba a selhání srdce, podíl akutních infarktů klesá.
Zhoubné nádory byly za úmrtím čtvrtiny zemřelých. Nejčastěji to byla rakovina plic. Následovaly nádory tlustého střeva a konečníku a slinivky, u mužů pak prostaty a u žen prsu. Třetí příčinou zůstávají cévní nemoci mozku, byly za každým čtrnáctým úmrtím.
„Pořadí prvních tří příčin úmrtí pro muže a ženy je stejné. Od čtvrtého místa se to liší. U mužů jsou na čtvrtém místě nehody, tedy náhodná úmrtí. Ty už žen zaujímají až osmé místo. Naopak u žen nalezneme mezi častějšími příčinami smrti Alzheimerovu chorobu a jiné demence či cukrovku,“ uvedla Terezie Štyglerová z ČSÚ.
Nejhorší data za 21 let. Zemřelo sedm tisíc lidí, vedou nemoci srdce |
U mužů se celková úmrtnost mezi lety 2009 a 2018 snížila o 13 procent. Zatímco před deseti lety zemřelo 1752 mužů na 100 000 obyvatel, loni 1519. Celková úmrtnost žen klesla o 14 procent. V roce 2009 zemřelo na 100 000 obyvatel 1155 žen, loni 993. Podle statistiků za poklesem je hlavně úbytek úmrtí právě u nemocí srdce, zhoubných novotvarů a cévních onemocnění mozku.
Čísla ukazují, že lidé v Česku také umírají později než před lety. „Snižuje se úmrtnost ve středním a vyšším věku. Úmrtí se postupně koncentrují do čím dál vyššího věku. U žen je nižší úmrtnost ve středním i ve vyšším věku, úmrtí se soustředí až do nejvyššího věku kolem 85 let,“ řekla Štyglerová.
Nižší úmrtnost mají ženatí a vdané, největší je naopak u svobodných. Lidé nejčastěji umírají v zimních měsících a v březnu a nejméně od května do září, upřesnila Markéta Šafusová z ČSÚ.
