Umění zašlých časů, jaké tu ještě nebylo

Emblémem jedinečné přehlídky Nejstarší umění střední Evropy - originálů pravěkých zvířecích i lidských plastik, skulptur a rytin - je dosud bezprecedentní kosterně doložený portrét z Dolních Věstonic. Stáří? Nějakých 25 000 let.

Výstavou dvou stovek artefaktů z doby kamenné včetně oblíbených Venuší se hlásí o slovo Ústav Anthropos Moravského zemského muzea v Brně.

Dobrodružství vykopávek

Úvod je svěřen první kultuře lidí našeho typu. Epochu zvanou aurignacien dokumentují výhradně německé a rakouské artefakty více než 30 000 let staré. "Početné osídlení z tohoto údobí na Moravě zanechalo své sídelní pozůstatky bohužel jen v takových podmínkách, kde se předměty z organických látek nezachovaly,“ uvádějí ve svém komuniké kurátoři Karel Valoch a Petr Kostrhun.

Jádrem chronologické prohlídky, přibližující jednotlivá naleziště, je kultura gravettienu. Exponáty staré 27 000 až 22 000 let pocházejí z epochy, kdy se stala ohniskem civilizace Morava. Díla jako šamanská loutka z brněnského hrobu, z hlíny modelovaná a pak vypálená Věstonická venuše, popřípadě geometrizovaná rytina idolu z Předmostí nemají v kontinentálním měřítku obdoby.

Neopakovatelná podívaná

Z bohatých sbírek pořádajícího Moravského zemského muzea byla od konce 60. let v původním provedení vystavována nanejvýš keramická soška ženy z Dolních Věstonic (a to jen dvakrát). Umění z fondů brněnského Archeologického ústavu nebylo zpřístupněno nikdy. Exponáty pocházejí jak od nás, tak ze Slovenska, Rakouska, Německa, Polska, Ukrajiny a Francie. Srovnatelná přehlídka se zatím nekonala ani v České republice, ani v blízké cizině. Unikátní, veřejnosti zpravidla zcela nedostupné exponáty reprezentují kreativitu v rozpětí 35 000 až 10 000 let.

Tajemství trvá

Nejmladší třetina expozice sleduje lovce sobů, neboli magdalénien, mezi 14 000 a 10 000 lety. Těžištěm tehdejší umělecké tvorby byla jihozápadní Evropa s proslulými svatyněmi v Lascaux, Altamiře či dalších jeskyních. Nejvýchodnější samostatné středisko příslušné kultury představuje opět Morava, kde vznikly úžasné rytiny zvířat na kostech koní a bizonů či na břidlici (nechybí ani drobné ornamenty a sexuální symboly). Poněvadž tuzemské "trojrozměrné předměty jsou vzácné,“ jak sděluje kurátorský tandem, "řada ženských sošek z tohoto období je zapůjčena z Německa i z Polska“.

Můžeme se pouze domýšlet, co všechno předměty v nedobytných muzejních vitrínách vyjadřovaly. Vidíme podivuhodně řezané krevelové torzo z Petřkovic, nevidíme však motivaci jeho vzniku. Ztratil se i prapůvod rozmanitosti tvarosloví a vracejícího se záměru torzovitosti. Proto je ostatně nejstarší umění uhrančivé. A tím napínavější bude i četba výkladů v chystaném katalogu.

O VÝSTAVĚ

Nejstarší umění střední Evropy - První výstava originálů
O pozadí se dvěma stům artefaktů stará soubor olejomaleb Zdeňka Buriana. Instalace je přístupná do 30. června 2009 v Pavilonu Anthropos, Pisárecká 5, Brno.
Otevírací doba: denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin.
Vstupné 100,- Kč platí i pro tři podladží stálé expozice. Podrobnosti o slevách viz: http://www.anthropos.cz.
Námět: doc. PhDr. Karel Valoch, DrSc., Oldřich Neužil
Scénář: doc. PhDr. Karel Valoch, DrSc., prof. PhDr. Jiří Svoboda, DrSc.
Odborná spolupráce: RNDr. Marta  Dočkalová, Ph.D., Mgr. Martina Galetová, Ph.D., RNDr. Ivana Jarošová Ph.D., Mgr. Petr Kostrhun, Mgr. Tereza Trubačová

Doprovodná publikace vyjde během výstavy.

Společný projekt Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea a Archeologického ústavu AV ČR Brno patří k oficiálnímu kulturnímu programu předsednictví ČR Radě Evropské unie.