Je několik událostí, kvůli kterým jsem se na březen těšil. Vyjde monografie první dámy české humanistické fotoreportáže Markéty Luskačové v edici Torstu. Ale zajímají mě i čínské momentky další dokumentaristky a světoběžnice Ivy Zímové, čili jarní změna programu Pražského domu fotografie. Hodně si slibuji i od akce Fotograf avantgardy Jaroslav Rössler (1902 - 1990). Novátorskou osobnost devětsilského poety a konstruktéra obrazu by nám kulturní svět záviděl, kdyby o ní věděl. Jenže od 15. března uvádí Uměleckoprůmyslové muzeum teprve první Rösslerovu velkou retrospektivu. Na sto padesát děl (především fotografií, ale i koláží a kreseb) připravil k putovní přehlídce tým Vladimíra Birguse. Ten zároveň shání kapitál k vydání zevrubné publikace. Umělec zaslouží docenění nejen coby velikán avantgardy, ale také jako tvůrce soustavně rozvíjející od začátku dvacátých let nepopisnou fotografii. Nevzdal se jí ani tehdy, kdy platila za činnost nepřátelskou komunistickému režimu a nemohl ji vystavovat, natož publikovat tiskem.
Autor je fotograf, kurátor a kritik
- sobota 3. března 2001
