Na pomoc v boji s Parkinsonem
Výzkumný tým z japonského Institutu pro experimenty na zvířatech vedený genetiky Erikou Sasakiovou a Hidejuki Okanou použil gen z medúzy Aequorea victoria, který vytváří fluorescenční bílkovinu.
Vědci nejdříve umístili gen způsobující světélkování kořínků vlasů, kůže a krve do virusu, který je schopen doručit genetické informace do DNA. Tento virus injekčně vpravili do embryí kosmanů. Z nich se narodilo pět mláďat.
Ukázalo se, že z nich narození kosmani mají tento gen obsažen ve všech buňkách těla včetně vajíček a spermií. Jedna z takto zrozených samiček teď porodila mláďata – a i v jejich těle je gen přítomen.
Vědci zveřejnili výsledky svého výzkumu v časopise Nature. Podle nich teď bude snazší pěstovat pokusná zvířata s různými lidskými nemocemi, jež jsou potřebná pro lékařský výzkum.
"Narození tohoto transgenického kosmana je bezpochyby milníkem v genetice," uvedli v komentáři k výzkumu Gerald Schatten z lékařské fakulty Univerzity v Pittsburghu a Šukrat Mitalipov z Oregonské univerzity.
Zvířatům, u nichž je upravena genová výbava, se říká transgenická. Už dříve výzkumníci vytvořili transgenické myši a další zvířata, opice jsou však pro svou příbuznost s člověkem daleko cennějším zdrojem poznatků. Dříve vědci přidávali potřebné geny injekčně do opičích zárodků. Nový výzkum je prvním důkazem, že tyto geny mohou přecházet z generace na generaci.
Pro chov pokusných zvířat to má obrovský praktický význam. Lékařští výzkumníci hodlají používat transgenické kosmany ke studiu takových chorob, jako je například Parkinsonova nemoc či Amyotrofická laterální skleróza.
Odborníci upřesnili, že transgenické kosmany mohou lékaři využít ke studiu infekčních, imunologických a neurologických chorob. Užiteční mohou být i při výzkumu některých genetických poruch, jako je například svalová dystrofie. Pro výzkum je výhodné, že kosmani dospívají velice rychle, zhruba za rok. Jejich biologická podstata je však natolik odlišná od lidí, že vylučuje studie jiných vážných lidských chorob, jako je například AIDS či tuberkulóza. Tyto choroby je možné zkoumat jen s použitím jiných druhů opic, které jsou blíže člověku, dodali vědci.
Dostane medúza další Nobelovku?
Pozoruhodný na celém objevu je i použitý gen, který mimo jiné usnadnil sledování vývoje nádorů v lidském těle. Za jeho odhalení a výzkum totiž jiní vědci z USA a Japonska získali loni Nobelovu cenu za chemii. Že by medúza Aequorea victoria stála u zrodu další Nobelovky?
