V reportáži, kterou přinesl list The Guardian, její autor konstatuje, že zatímco v zajetí nyní žije pět tisíc jihoafrických lvů, na svobodě jich jsou jen dva tisíce.
Jakkoli si návštěvníci farem - a hlavně jejich děti - mohou za nevelký poplatek zadovádět s lvíčaty i jinými mláďaty, zvířata jsou na specializovaných usedlostech chována pro zisk. Ten přináší i vytrvalý asijský zájem o trofeje a části zvířecích těl vůbec, kterých se v Asii užívá pro výrobu tradičních léků.
"Lov" v zajetí odchované šelmy probíhá zhruba takto: lev opouští svůj dosavadní příbytek a je vyveden do uzavřeného "loviště". To může podle listu The Guardian mít třeba i 20 kilometrů čtverečních (pro srovnání: samotné safari ve Dvoře Králové je čtyřicetkrát menší). Lovené zvíře se tímto prostorem několik hodin prý malátně pohybuje, než je "vystopováno" lovci. Ti jsou vybaveni brokovnicí, pistolí, ba někdy i samostřílem.
Šelma, která není uvyklá pohybu v přirozeném prostředí, je snadnou kořistí. I proto kritici takové "hony" označují souslovím "canned hunting". Což lze přeložit třeba jako "lov z konzervy".
Jihoafrická vláda se tomuto způsobu lovu před pěti roky snažila zabránit. Nařídila, aby lvi museli žít na svobodě nejméně dva roky před tím, než budou loveni. Jenže soud, na který se obrátili chovatelé lvů a provozovatelé farm, toto nařízení zrušil. Od té doby nabídka "lovu v konzervě" prudce stoupla.
