Protiatomové kryty by ochránily jen asi milion Čechů. Navíc pouze teoreticky

  18:59aktualizováno  18:59
Z téměř šesti tisíc úkrytů civilní ochrany v České republice jich funguje už jen 1 845. Útočiště by v případě potřeby nabídly jen desetině populace, ale do jaké míry by ji skutečně ochránily, je značně diskutabilní. S pomocí úkrytů se tak v krizových situacích už příliš nepočítá a i proto jich stále ubývá.

Do krytu Bezovka pod parkem Parukářka by se v případě potřeby vešlo 2 500 osob. Nějaké noclehárny by v něm ale návštěvníci hledali marně. Lidé by tam přežívali v rozlehlých chodbách (29.6.2016). | foto:  Petr Topič, MAFRA

Když se minulý týden zřítil strop podzemního objektu na pozemku pražské školky na Černém mostě, vzbudila celá událost velkou pozornost. Přesto, že se nakonec ukázalo, že nešlo o protiatomový úkryt, jak naznačovaly první zprávy, nebylo by to natolik překvapivé.

Fotogalerie

Úkrytů civilní ochrany je v České republice více než 5 700 a řada z nich není v nejlepším stavu. Většina jich totiž vznikla už v 50. a 60. letech minulého století jako reakce na studenou válku mezi Sovětským svazem a USA.

K čemu však dnes tyto úkryty slouží a jsou stále připraveny v případě nebezpečí ochránit českou populaci?

„Z celkového počtu 5 700 úkrytů je už většina vyřazena z provozu. Provozuschopných jich je v tuto chvíli 1 845 a poskytnou úkryt více než jednomu milionu obyvatel,“ vysvětluje mluvčí hasičů Nicole Zaoralová. Teoreticky jsou tak tyto úkryty schopny ochránit až deset procent Čechů.

Část z nich jsou velké podzemní stavby, určené pro ochranu až několika tisícovek lidí. Většina z nich je však mnohem menších rozměrů a nachází se zpravidla pod bytovými domy.

Každý rok je úkrytů méně, ruší je kvůli špatnému stavu

Právě desítky takových úkrytů jsou každoročně z evidence úkrytového fondu vyřazeny. Stávají se z nich obyčejné sklepy nebo třeba i muzea. Důvod je jednoduchý - národní Koncepce civilní ochrany se totiž od začátku nového tisíciletí pomalu přestává na protiatomové úkryty spoléhat.

„Stálé úkryty, které byly budovány pro ochranu obyvatelstva proti účinkům zbraní hromadného ničení, nelze z hlediska doby jejich zpohotovení a nerovnoměrného rozložení na území České republiky využít při nevojenském ohrožení,“ psalo se v Koncepci ochrany obyvatelstva schválené vládou už v roce 2002.

Dobu „zpohotovení“ koncepce zmiňuje proto, že úkryty nejsou udržovány ve stálé pohotovosti a nejsou tak připraveny k okamžitému využití. U většiny z nich by trvalo minimálně jeden celý den, než by se v nich mohly účinně schovat první osoby. Mnoho z nich totiž slouží jako skladiště - ty větší pro komerční subjekty, menší pro obyvatele okolních domů. 

Majitelé úkrytů jsou nicméně povinni zajišťovat jejich pravidelnou údržbu a do zmíněných čtyřiadvaceti hodin je vyklidit a zpřístupnit. 

Největším českým protiatomovým úkrytem je pražské metro

I nerovnoměrné rozložení úkrytů po republice je problém. Byly totiž většinou budovány ve velkých krajských městech a obzvláště pak v Praze, která byla nejpravděpodobnějším cílem případného útoku. Proto z milionové kapacity dnes fungujících úkrytů civilní ochrany připadá celá její polovina na hlavní město.

Tomu napomáhá i skutečnost, že jako protiatomový úkryt byly konstruovány i tehdy budované stanice a tunely metra. Ochranný systém pražského metra v sobě proto ukryje hned 332 tisíc lidí a dalších patnáct tisíc lidí by se mohlo schovat ve speciálně upraveném Strahovském tunelu. 

Naproti tomu například Středočeských kraj má na svém území jen 147 úkrytů civilní ochrany s celkovou kapacitou 27 099 osob. To představuje teoretickou možnost ukrytí pro přibližně 2,7 procenta obyvatel tohoto kraje.

Čelíme jiným hrozbám než před šedesáti lety

A to jen jeden z důvodů, proč nelze na ochranu úkrytů spoléhat. Dalším je i fakt, že se od doby jejich vzniku radikálně změnil způsob vedení války. „Charakter ochrany úkrytů se již neslučuje se současnou vojenskou strategií nebo s vysokým účinkem a inteligencí zbraňových systémů,“ vysvětluje pražský radní pro bezpečnost Libor Hadrava (ANO).

Zjednodušeně se dá mluvit o dvou typech úkrytů. „Stálé tlakově odolné úkryty se využívají k ochraně obyvatelstva proti účinkům zbraní hromadného ničení. Stálé tlakově neodolné úkryty pak k ochraně proti účinkům světelného a tepelného záření, pronikavé radiaci, kontaminaci radioaktivním prachem a částečně proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě stavu ohrožení státu a válečného stavu,“ uvádějí na svém webu středočeští hasiči.

Nicméně pro část krizových situací se některé úkryty prostě nehodí, jak ukázaly například povodně v roce 2002, které zaplavily hned osmnáct stanic metra. Dopravní podnik tehdy sečetl škody v metru na téměř sedm miliard korun. Úkryty civilní ochrany jsou navíc konstruovány tak, aby poskytly útočiště po dobu 72 hodin, takže i v případě déle trvající krize by bylo jejich využití problematické.

Na překážku je i skutečnost, že většina lidí ani neví, kde se v jejich okolí úkryty nacházejí. A i kdyby to nakrásně věděli, brzy by se dveře úkrytů dalším příchozím uzavřely kvůli nedostatečné kapacitě. Zajímavostí ale je, že by u vstupu platila při přijímání lidí úplná rovnost. Nerozlišoval by se ani jejich věk či pohlaví, natož zda daná osoba bydlí v okolí úkrytu.

Jeden z mála úkrytů, co zažil ostrý provoz

Jedním z mála českých úkrytů, který je na rozdíl od těch ostatních čas od času využíván k podobnému účelu, k jakému byl navržen, je ten pod pražskou Thomayerovou nemocnicí. Ukrývají se v něm dva operační sály a několik pokojů s dvaasedmdesáti lůžky.

Tato podzemní nemocnice může být v případě potřeby uvedena do provozu ani ne do hodiny. Je ale třeba počítat s tím, že také vznikla již v padesátých letech. „Všechny nástroje a zařízení, které se v ní nachází, jsou ještě z dob komunismu,“ vysvětluje tiskový mluvčí nemocnice Ondřej Macura. Personál nemocnice je však podle něj pro práci v těchto podmínkách vyškolen.

Naposledy to bylo potřeba při povodních v roce 2002 a o dva roky dříve při oslavách milénia, kdy úkryt posloužil jako záchytka.

Nahlédněte do protiatomového úkrytu ve Strahovském tunelu:

Autor:



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Průšvih Bulovka. Elitní ortoped objednával implantáty za miliony u syna

Ortoped Pavel Dungl

Kontroloři, které ministr Adam Vojtěch poslal do Nemocnice Na Bulovce, objevili, že špitál bez soutěže objednal léky za...

Kvůli Zemanovým vulgaritám jsem chtěl vysílání ukončit, řekl moderátor ČRo

Prezident Miloš Zeman vystoupil 5. října 2018 v Jízdárně Pražského hradu na...

Prezident Miloš Zeman v pondělním živém vysílání Českého rozhlasu označil solární barony za ekonomické zm*dy. A opět...



Český voják zemřel při útoku v afghánském Herátu, dva byli zraněni

Základna Bagrám v Afghánistánu

Při pondělním útoku na vozidlo na základně Šindánd v afghánské provincii Herát byl zabit jeden z českých vojáků. Další...

Mladík zavraždil na Krymu dvě desítky studentů, zřejmě ze zhrzené lásky

Ve škole na Krymu se střílelo. Policie čin vyšetřuje jako masovou vraždu. (17....

Ozbrojený mladík, který se údajně mstil za neopětovanou lásku, zabil ve škole v Kerči na anektovaném Krymu 19 lidí. Po...

Babiš: Příští rok mohu jít do penze, politika mi nic dobrého nepřinesla

Premiér v demisi Andrej Babiš při návštěvě Hradeckého kraje. (9. dubna 2018)

Český premiér si před studenty v rakouském Innsbrucku postěžoval, že mu politika nic dobrého nepřinesla. „Byla to...



Další z rubriky

Zeman jde do Sněmovny pomoci vládě s rozpočtem se schodkem 40 miliard korun

Prezident Miloš Zeman dorazil na středeční jednání vlády Andreje Babiše, která...

Prezident Miloš Zeman ráno přijde do Sněmovny podpořit přijetí státního rozpočtu a vládu Andreje Babiše, která ho...

Je třeba se z Afghánistánu stáhnout, řekl Zaorálek. Babiš to odmítl

Čeští vojáci chrání základnu Bagrám v Afghánistánu

Pro stažení českých vojáků se vyslovil exministr zahraničí, Lubomír Zaorálek z vládní ČSSD. „Situace v Afghánistánu se...

Ředitel gymnázia jde na kobereček. Psal, že zahrabal Zemana do kompostu

Ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman.

Ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman se bude zpovídat za facebookovou reakci na vulgární výroky prezidenta Miloše...



Najdete na iDNES.cz