Krymská Tatarka Ai-nuru Umerova po ruské anexi Krymu nejprve odjela do ukrajinského Lvova. Nyní studuje v České republice. | foto: Ai-nuru Umerova

Po anexi Krymu odmítli být Rusy. Díky Havlově stipendiu studují v Česku

  • 56
Patnáct ukrajinských vysokoškoláků se už třetí měsíc v Poděbradech a Mariánských Lázních učí česky a připravují se tak na studium Karlovy univerzity. Většina z nich pochází z Krymu a v Česku studují díky stipendiu Václava Havla určenému studentům, kterým nesvobodné režimy ztěžují nebo znemožňují studium.

Ze dvou set ukrajinských uchazečů letos speciální Rada stipendia Václava Havla vybrala patnáct mladých lidí, kterým uhradí studium na fakultách Univerzity Karlovy. Jedním z nich je osmnáctiletá krymská Tatarka Ai-nuru Umerová.

Stipendium Václava Havla

Stipendium Václava Havla vyhlásila Univerzita Karlova letos v únoru.

Je určeno zahraničním studentům, jimž represe totalitních, autoritářských a nesvobodných režimů kdekoliv na světě ztěžuje nebo přímo znemožňuje studium. Jeho smyslem je poskytnout příležitost studovat těm, kterým byla nelegitimně odepřena, jsou dlouhodobě vystaveni tlaku a represím nebo musí čelit šikaně ze strany státu a úřadů.

O stipendium mohou žádat studenti a osoby ze zemí, ve kterých dochází podle hodnocení všeobecně respektovaných humanitárních organizací k soustavnému porušování lidských práv a svobod, jakož i k útlakům, šikaně nebo represím ze strany státu.

„Narodila jsem se na Krymu, moji rodiče tam stále žijí. Ale já jsem spolu s bratrem a se sestrou po ruské anexi odjela do Lvova. Bylo velmi těžké odjet z domova,“ vypráví studentka a dodává, že žít na území náležícím nově k Rusku pro ni bylo nepřijatelné. Čtvrtmilionová menšina krymských Tatarů má totiž v živé paměti křivdy, které na ní napáchal Sovětský svaz během druhé světové války. Proti anexi Krymu proto Tataři důrazně protestovali.

Když se Ai-nuru doslechla o možnosti studovat v České republice, neváhala a podala si přihlášku. A vyšlo to. Nyní již třetím měsícem studuje češtinu na jazykové škole v Poděbradech.

V budoucnu by ráda žila ve Lvově nebo Kyjevě, návrat za rodiči na Krym neplánuje. „Krym miluju, ale dokud bude součástí Ruska, tak se tam nevrátím. V Rusku žít nechci,“ říká po necelých třech měsících na jazykové škole překvapivě dobrou češtinou.

To student Dmitry Tretyakov by v Česku rád zůstal i po skončení studia a našel si zde práci. Stejně jako Ai-nuru se učí v Poděbradech česky a později by si rád dodělal na Matematicko-fyzikální fakultě bakalářské studium, které nestihl dokončit v Sevastopolu.

„Na Krymu bylo moc problémů mezi námi a Rusy. Já jsem pacifista a tohle pro mě nebylo. Nejdřív jsem odjel k rodičům na sever Ukrajiny a v srpnu sem do Česka,“ říká dvacetiletý student. V České republice a zejména v Poděbradech je prý zatím nadmíru spokojený.

Studenti dostali peníze na ubytování i stravu

Další stipendisté zařazení v programu budou studovat také medicínu, fyziku, politologii, informatiku, sociální geografii nebo ruštinu.

Přijetí na jednotlivé fakulty však není automatické, studenti budou muset příští rok absolvovat přijímací zkoušky. Proto také musí nejprve projít ročním jazykovým kurzem. „Během přípravného kurzu již pobírají stipendium. Cílem ročního přípravného kurzu je příprava k úspěšnému složení přijímacích zkoušek v českém jazyce na příslušné fakultě,“ uvedl mluvčí Karlovy univerzity Václav Hájek.

Stipendium podle něj pokrývá nezbytné náklady spojené s ubytováním a stravováním v univerzitních zařízeních včetně základních nákladů spojených se studiem a pobytem v České republice. Na nákladech se podílí jak Univerzita Karlova, tak ministerstvo školství.

„Ministerstvo školství přispívá částkou sedm tisíc korun měsíčně na studenta, na spolufinancování stipendijních pobytů pro sedmnáct ukrajinských studentů se jedná o celkovou částku 476 tisíc korun pro rok 2014,“ uvedl tiskový odbor Ministerstva školství.

Podle Hájka se nyní počítá s tím, že stipendium Václava Havla bude pokračovat i v příštím roce.

Kromě stipendistů však na Karlově univerzitě studuje celá řada dalších ukrajinských studentů. Minulý rok například na univerzitě studovalo víc než 170 ukrajinských studentů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video