Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk (vlevo) hovoří během hlasování parlamentu o...

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk (vlevo) hovoří během hlasování parlamentu o klíčových zákonech s prezidentem Petrem Porošenkem (31. července 2014). | foto: Reuters

Ukrajinský parlament zamítl demisi premiéra Jaceňuka, zůstává v úřadu

  • 335
Ukrajinský parlament ve čtvrtek zamítl demisi premiéra Arsenije Jaceňuka, který se rozhodl rezignovat na svůj post minulý týden. Informovala o tom agentura Unian. Stalo se tak poté, co zákonodárci schválili balík klíčových zákonů, které prosazoval a kvůli jejichž dřívějšímu krachu chtěl odstoupit.

Jaceňuk svoji demisi oznámil minulý týden poté, co neprošel klíčový balík zákonů o energetice a armádním rozpočtu. Ukrajinský ministr financí Oleksandr Šlapak se tehdy snažil přesvědčit poslance o nutnosti navýšení příjmů do státní kasy s poukazem na protahující se „protiteroristickou operaci“ na východě země.

Pokračování bojů proti separatistům si podle ministerstva financí vyžádá náklady ve výši 9 miliard hřiven, tedy v přepočtu asi 15,4 miliard korun.

Aktivní fázi vojenské operace na východě země by nicméně Kyjev možná mohl již v brzké době ukončit. Vyplývá to z útržků rozhovoru se šéfem generálního štábu ukrajinské armády Viktorem Muženkem, která má vyjít v pátek v týdeníku Novoje Vremja. "Aktivní fáze bude ukončena v brzké budoucnosti... pravděpodobně do měsíce," citovala Muženkova slova ČTK.

Parlament před týdnem odmítl také další klíčový návrh zákona, umožňující konsorciím s účastí společností z EU a Spojených států převzít odpovědnost za provoz stárnoucího systému plynovodů na ukrajinském území.

Jaceňuk argumentoval finanční injekcí od Měnového fondu

Čtvrtečnímu hlasování v parlamentu přihlížel také prezident Petro Porošenko. „Potřebujeme konsolidaci, ne konfrontaci. Musíme se sjednotit proti vnější agresi,“ citovala agentura Reuters jeho apel k zákonodárcům před hlasováním. Prezident zdůraznil, že navrhovaná opatření nejsou populární, ale jsou nezbytná. „Je to zapotřebí k tomu, aby fungovala ekonomika, stát jako celek, a lidé mohli cítit, že mají nějakou jistotu a jsou chráněni,“ namítal.

Jaceňuk rovněž poslance varoval, že Ukrajina by mohla přijít o část peněz z avizované finanční injekce 17 miliard dolarů od Mezinárodního měnového fondu, pokud dotyčné zákony neprojdou. Uvedlo to s odkazem na jeho slova agentura Reuters.

Zatímco klíčové zákony nakonec parlament schválil, rezignaci Jaceňuka zákonodárci zamítli. Podle Unianu pro jeho odchod hlasovalo pouze 16 z 311 přítomných poslanců.

Podle některých hlasů nicméně bylo toto hlasování přinejmenším velmi pochybné, ne-li přímo protiústavní. Demise premiéra má totiž automaticky znamenat konec celé vlády. Standardně pokud do 30 dnů od odchodu premiéra a jeho ministrů nevznikne nová koalice s podporou nejméně 226 ze 450 poslanců, má prezident podle ústavy právo rozpustit parlament a vypsat nové volby.

Tajný plán Putina a Merkelové na řešení ukrajinské krize

Zatímco ukrajinský parlament dal v Kyjevě zelenou pokračování „protiteroristické operace na východě země, britský list The Independent ve čtvrtek s odkazem na své zdroje informoval o tom, že Německo a Rusko v posledních týdnech připravovaly tajný plán k mírovému řešení konfliktu. Podílet se na něm podle deníku měli sami lídři Angela Merkelová a Vladimir Putin.

Německá vláda zprávu deníku podle agentury DPA popřela. Diplomaté, na něž The Independent odkazuje, nicméně prohlašují, že "německý mírový plán je stále na stole". "Jednání byla zastavena kvůli havárii letu MH17, ale očekává se, že budou obnovena, jakmile bude tragédie vyšetřena," uvedli utajené zdroje z diplomatických kruhů.

Plán však podle britského listu obsahuje i řadu kontroverzních bodů. Mezinárodní společenství by podle něj kupříkladu mělo uznat nezávislost Krymu a jeho připojení k Rusku. Ukrajinský prezident Petro Porošenko by také údajně měl souhlasit, že jeho země nebude žádat o členství v NATO.

Výměnou za to by Putin byl podle informací Independentu ochoten nebránit novým obchodním vztahům Ukrajiny s Evropskou unií. Rusko by také na základě údajného plánu muselo ukončit finanční a vojenskou podporu východoukrajinských separatistů.

Ukrajina by rovněž měla dostat novou dlouhodobou nabídku dohody s ruskou energetickou firmou Gazprom týkající se budoucích dodávek a cen plynu. Kyjev by se mohl prý dočkat i odškodného ve výši miliard dolarů za to, že si Rusko po anexi Krymu už nebude pronajímat přístav Sevastopol.

Německá vláda ale tyto informace rezolutně popřela. "Tyto zprávy jsou zcela nepodložené," řekla v reakci na to mluvčí německé vlády Christiane Wirtzová.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video