Článek se mimo jiné odvolává na slova českého premiéra Andreje Babiše, který vysvětloval, proč nechce přijmout padesát syrských sirotků z řeckého uprchlického tábora.
„A když už jsme u těch sirotků, proč zase někdo pomíjí válku na Ukrajině? Tam nejsou? Tak proč bychom se měli starat právě o Syřany?“ prohlásil Babiš.
Česko nepřijme ani nezletilé syrské sirotky, řekl Babiš. Hamáček oponuje |
Kromě Česka zní podobné argumenty i z Polska. Teze o „skutečných uprchlících“ - Ukrajincích prchajících do země po ruské anexi Krymu a vypuknutí války v Donbasu na jaře 2014 - vznikla podle autorky článku před parlamentními volbami v roce 2015.
Počet migrantů přicházejících z Ukrajiny do EU tehdy skutečně vzrostl. Podle odhadu ukrajinských úřadů v letech 2015 až 2017 alespoň jednou za prací do ciziny vycestovalo celkem 1,3 milionu Ukrajinců, a to hlavně do Polska.
V roce 2013 tam povolení k pobytu mělo necelých 20 tisíc Ukrajinců, v roce 2015 už 50 tisíc. A pak podle deníku začalo „přihazování“. Před říjnovými volbami se hovořilo o 100 tisících uprchlíků z Ukrajiny, po volbách už o půl milionu. V lednu 2016 tehdejší polská premiérka Beata Szydlová v Evropském parlamentu prohlásila, že její země není s to přijmout Syřany, protože už přijala milion Ukrajinců.
Ukrajinský velvyslanec se sice ozval, že Ukrajinci v Polsku jsou pracovní migranti a studenti, ale přesto tezi o milionu ukrajinských běženců dál hlásal tehdejší polský ministr zahraničí. I nový premiér Mateusz Morawiecki tvrdí, že Polsko přijímáním ukrajinských uprchlíků pomáhá zmírnit napětí na východním křídle EU.
Polské úřady rády zdůrazňují, že počet Ukrajinců v zemi roste: k začátku září platná povolení k pobytu mělo 170 tisíc Ukrajinců a více než půl milionu jich platilo sociální odvody.
Status uprchlíka v Česku loni dostalo osm Ukrajinců
Podobně to vypadá podle listu v Česku, kde Ukrajinci tvoří skoro čtvrtinu z cizinců s povolením k pobytu (asi 122 tisíc z 543 tisíc). Dalších 70 tisíc lidí je v zemi na pracovní víza.
„Přestože vztahy Prahy s Bruselem nevypadají tak dramaticky jako v případu Varšavy a Budapešti, Andrej Babiš neopominul využít ukrajinské migranty k posílení svých pozic před jednáním s vůdci Itálie a Malty, které trpí migrační krizí a dožadují se pomoci od všech zemí EU,“ napsal deník.
Podotkl, že počet ukrajinských žadatelů o azyl v roce 2014 oproti předchozím letům prudce vzrostl, ale od roku 2015 klesá. V roce 2013 v Polsku o azyl požádalo 46 Ukrajinců, v roce 2014 již 2 253, ale letos do konce srpna jich bylo 256. Mnohem méně jich azyl dostalo. „V době, kdy polská premiérka hovořila o milionu ukrajinských uprchlíků, se postavení uprchlíka těšili jen dva lidé,“ dodal list.
Babiš se zaštítil výrokem dalajlámy o uprchlících. Vynechal některá slova |
I v Česku úřady podle deníku odmítají většinu žádostí. Loni o azyl žádalo 435 Ukrajinců, postavení běžence dostalo jen osm, dalších 25 Ukrajinců dostalo dodatečnou ochranu. Česko v letech 2007 až 2017 přiznalo postavení uprchlíka 127 Ukrajincům, dodatečnou ochranu dalším 380.
Ale Itálie loni dostala více než 130 tisíc žádostí o azyl a různé formy ochrany přiznala 34 tisícům žadatelů. Řecko dostalo 58 tisíc žádostí a příslušné dokumenty vydalo 10 tisícům lidí.
Závěrem deník odhadl, že Česko a Polsko budou v budoucnu potřebovat ještě více Ukrajinců, a to ekonomických migrantů - kvůli nedostatku pracovních sil pro rostoucí ekonomiky obou zemí.
Ani v Bruselu neberou vážně pokusy Prahy a Varšavy vydávat pracovní povolení pro Ukrajince za příspěvek k řešení migrační krize. „Ale pohádky o ‚ukrajinských uprchlících‘ pomáhají v Polsku a Česku ohřívat protipřistěhovalecké nálady,“ poznamenala Ukrajinská pravda a dodala, že voliči pravicových a populistických stran těžko chápou nutnost zvát do země migranty kvůli rozvoji ekonomiky, cítí se podvedeni a přiklánějí se k ultrapravicovým stranám.
