Organizátoři voleb lákali lidi i na jídlo. Před volebními místnostmi si voliči mohli nakupovat potraviny, levněji než obvykle.
Hlasování o nových vůdcích samozvaných „lidových“ republik v Doněcké a Luhanské oblasti nepovažují za legitimní Kyjev, Spojené státy ani Evropská unie. Důrazně kritické stanovisko zaujala i Česká republika.
Evropská komise v sobotním prohlášení označila volby za nelegální a uvedla, že je nemá v úmyslu uznat. Podle šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové je to zjevné porušení minských dohod.
Doněcká volební komise nebyla agentuře AFP na opakovaný dotaz schopna sdělit přesný počet voličů ve své „republice“. Nicméně tam podle úřadů volební účast přesáhla nejméně 80 procent. V Luhanské oblasti pak účast činila 77 procent.
Je to vměšování do záležitostí Ukrajiny, zní z Česka
Zásadně odmítavý postoj zaujala i Praha. Ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že organizaci takzvaných voleb na území Ukrajiny „ovládaném nestátními entitami“ považuje za hrubé vměšování do vnitřních záležitostí Ukrajiny a za zásadní narušení ukrajinské svrchovanosti.
Na Ukrajině havarovala při manévrech stíhačka, oba piloti zahynuli |
„Pouze ukrajinské úřady jsou dle mezinárodního práva oprávněné organizovat jakékoliv volby na území Ukrajiny. Žádné legitimní volby se nemohou konat na území, které fakticky kontrolují ozbrojené síly Ruské federace. Jejich konání navíc brání naplnění minských dohod, jejichž je Rusko stranou,“ zdůrazňuje se v prohlášení.
Volby vzbouřenci vypsali po smrti doněckého šéfa Alexandra Zacharčenka, který přišel o život 31. srpna při výbuchu v restauraci v centru Doněcka. Separatisté i Moskva z odpovědnosti za útok obvinili Kyjev. Ukrajinské vedení na druhé straně považuje atentát za výsledek boje o moc, který mezi sebou vedou frakce povstalců. Hovoří se také o snaze Moskvy zbavit se na Donbasu nepohodlných politiků.
Volby vyhráli dosavadní vůdci separatistů Leonid Pasečnik a Denis Pušilin. Pasečnik, který podle komise získal 68,3 procenta hlasů, je v čele Luhansku od loňského listopadu. Na postu vystřídal Igora Plotnického, který po sporech se sesazeným „ministrem vnitra“ republiky údajně ze zdravotních důvodů odstoupil. V souvislosti s jeho odchodem se objevily zprávy o útěku Plotnického do Ruska.
Pušilin se stal vůdcem separatistů v Doněcku se s 60,85 procenta hlasů. V úřadu působil dočasně od zabití Zacharčenka.
Proti je Merkelová i Macron, dohodli se s Porošenkem
Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová volby odsoudili jako „nelegální a nelegitimní“. „Tyto takzvavé volby podkopávají územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny,“ uvedli ve společném komuniké oba státníci, kteří se v neděli v Paříži na okraji oslav stého výročí ukončení první světové války setkali ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem.
Zacharčenkova smrt zvýší napětí na východě Ukrajiny, myslí si Kreml |
Sám Porošenko po schůzce s Macronem a Merkelovou uvedl, že s nimi jednal o návrhu vyslat mírové síly OSN na „okupovaná území Donbasu“, protože „pouze mírová mise OSN v Donbasu je schopná prosadit minské dohody (o mírovém urovnání), ukončit přestřelky a zajistit či přimět Rusko, aby plnilo své závazky“.
Porošenko podle listu Ukrajinska pravda také prohlásil, že je zbytečné se domlouvat s Ruskem, protože tato země nectí ani ty závazky, pod kterými se skví podpis ruského prezidenta či ruského velvyslance.
S Macronem a Merkelovou se shodl, že volby u separatistů představují „hrubé porušení závazků, které Rusko přijalo v rámci minských dohod“, a také s nimi jednal o osvobození ukrajinských vězňů z ruských věznic.
Naproti tomu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že Moskva se k hlasování v separatistických regionech staví s pochopením. „Mluvíme o dvou republikách, které se odtrhly od Ukrajiny a jsou ve stavu absolutního embarga,“ prohlásil Peskov. Podle něj těmto „republikám“ v těžkých bezpečnostních podmínkách nezbývá než „jednat samostatně, aby zajistily vlastní existenci a naplňovaly sociální závazky vůči lidem, které jejich vlastní země opustila“.
Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva dlouhodobě popírá. Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 10 000 mrtvých. Mírové dohody uzavřené v roce 2015 v Minsku s cílem zastavit ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny intenzitu bojů snížily. Přestřelky ale pravidelně propukají, bez ohledu na stále znovu uzavíraná a porušovaná příměří. Obě strany se z toho viní navzájem.
Mluvčí ukrajinských vládních sil Oleksandr Motuzjanyk v sobotu informoval o dalších čtyřech mrtvých v Donbasu. O život podle něj během pátku přišli dva ukrajinští vojáci a také dva „ruští okupanti“.
