Ukrajinská armáda si tváří tvář ruské invazi vedla a vede hrdinsky skvěle. Země je ale kvůli barbarské ruské válce v troskách, miliony obyvatel uprchly, infrastruktura je těžce poničena a velká část nerostného bohatství, průmyslových kapacit a zemědělské půdy je pod ruskou okupací. Vojenské schopnosti a ekonomika Ukrajiny jsou nyní téměř zcela závislé na pomoci Západu.
A zatímco pozornost se obecně upírá především k dalším dodávkám západní vojenské techniky včetně tanků nebo stíhaček, na pozadí toho musí Kyjev řešit nahrazování ztrát, které při obraně utrpěl. Rusko za rok Putinovy války podle odhadů přišlo o 200 tisíc vojáků. Ztráty Ukrajiny se odhadují na 100 tisíc. Ano, Ukrajina pochopitelně má ztráty a vysoké.
13. července 2022 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Je naprosto evidentní, že Ukrajina přežila první ruský nápor mimo jiné i proto, že vnitřní motivace bojovat a úroveň bojové přípravy ukrajinských ozbrojených sil byla mnohem vyšší než na ruské straně,“ konstatoval bezpečnostní analytik Zdeněk Kříž z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně.
Významný podíl na úspěšné obraně podle něj nepochybně mají početné a různorodé západní výcvikové aktivity, kterými před válkou prošlo za zhruba osm let více než 100 tisíc ukrajinských vojáků „Hlavní část úkolu museli ale Ukrajinci splnit sami. Ve srovnání s tím, před čím nyní stojí, ale šlo o jenom o rozcvičku před hlavním závodem,“ varoval Kříž.
Zajistit adekvátní výcvik pro dobrovolníky, povolance a mobilizované ukrajinské muže a ženy totiž není jednodušší, než zajištění přísunu západních zbraní.
Members of the Ukrainian Armed Forces are being trained on the UK’s main battle tank.
The UK has committed to providing 14 Challenger 2 tanks and accompanying ammunition to support Ukraine in its ongoing battle for freedom.
#StandWithUkraine https://t.co/vIyNyTm47d
Ukrajinské úřady podle odhadů dosud mobilizovaly během roku v několika vlnách 700-800 tisíc povolanců. Na takový počet ovšem bohužel Kyjev nemá a ani nemůže mít výcvikové kapacity. A modelový příklad to podle Kříže potvrzuje.
Pokud by Kyjev povolal za rok 750 tisíc lidí, ve třech vlnách, zhruba polovina by měla za sebou základní vojenskou službu nebo vojenskou službu v čase kratším než pět let před mobilizací. Vzhledem k rotaci jednotek na Donbasu, kterou Ukrajina praktikovala od roku 2014 po ruské anexi Krymu, by zhruba 350 tisíc mobilizovaných mohlo mít už nějaké bojové zkušenosti.
Kříž předpokládá, že těmto mobilizovaným pravděpodobně stačí 2-3 týdny obnovovacího výcviku a jsou poté posláni k bojovým jednotkám, případně je jejich přecvičení prováděno rovnou u bojových jednotek. „Podle mého soudu budou mít do výtečně připravených vojáků daleko. O zelenáče ale rozhodně nepůjde. Pokud mají vnitřní motivaci bojovat, jsou na frontě užiteční. A v čase vojenské krize není jiné řešení, než je co nejrychleji nasadit,“ konstatoval.
Věřím, že Ukrajina získá zemi zpět, Rusko není supervelmoc, říká generál Opata |
Dalších až 375 tisíc povolaných ve třech vlnách má však po povinné vojně už více než pět let, anebo základní vojenskou službou ještě neprošlo. Měli by proto projít důkladným vojenským výcvikem bez ohledu na to, zda mají nebo nemají předchozí vojenskou zkušenost.
Ten by v ideálním případě měl trvat asi 4 měsíce (základní výcvik plus výcvik specialisty). Tedy tři turnusy během roku a v každém 125 tisíc vojáků. A k tomu je potřeba adekvátní množství kvalitního personálu ve školních jednotkách a přiměřené materiální a technické zabezpečení. Právě získání kvalifikovaného vojenského personálu pro tento úkol může být velmi náročné.
Instruktor jako nejžádanější zboží
Zatímco v případě nedostatku výcvikových pomůcek je možné improvizovat, nedostatek kvalifikovaných instruktorů podle Kříže nejde nijak nahradit. „Vojenská profese je tak specifická, že vlastně nemá v civilním životě substitut. Jejich příprava zabere nejméně 1-2 roky a tolik času Ukrajina rozhodně nemá,“ uvedl. Právě v tom by měl Západ Ukrajině přednostně pomoci.
Státy Evropské unie už avizovaly, že chtějí zdvojnásobit počet vycvičených ukrajinských vojáků až na 30 tisíc do konce roku 2023, jak vyplývá z nedávné schůzky ministrů obrany unie ve švédském Stockholmu. Česko plánuje do konce roku vycvičit asi 4 tisíce ukrajinských vojáků a vyslalo týmy instruktorů také do Polska. Podle Kříže je to však málo a argumentuje jednoduchými počty.
Ideálně jeden instruktor jako velitel družstva v základním výcviku zvládne cvičit a starat se o 10-13 vojáků. Z toho vyplývá, že pro výcvik 125 tisíc vojáků v jednom turnusu je potřeba „někde sehnat“ přibližně 10 tisíc velitelů družstev s vojenskou kvalifikací, bojovými zkušenostmi a osobnostními charakteristikami vhodnými pro instruktora výcviku (pravděpodobně mladších seržantů v ukrajinských reáliích).
Teamwork is essential to success. Ukrainian recruits are taught to work together in combat to defeat the enemy.
Watch these recruits repel an enemy advance on live fire tactical training in the snow with the British Army this month.
#StandWithUkraine https://t.co/alSjIYlDlD
A k velitelům družstev je nutné zajistit velitele výcvikových čet (přibližně 3 000 nižších důstojníků, obvykle podporučíků a poručíků), jejich zástupce pro výcvik (kolem 3 000 pravděpodobně seržantů v ukrajinských reáliích), kteří budou metodicky vést své méně zkušené kolegy, dále velitele výcvikových rot (přibližně 700 nadporučíků-kapitánů a stejný počet starších seržantů) a velitele výcvikových a školních praporů s hlavními seržanty (150 od každé skupiny).
„Suma sumárum potřebujete přibližně 15 000 co nejlépe připravených NCOs (poddůstojníků) a 4 000 důstojníků. A samozřejmě kolem 20 000 osob dalšího podpůrného vojenského a nevojenského personálu. Všechny tyto vojenské profese ale zároveň v době války poptávají bojové útvary,“ popsal Kříž.
Bez detailního rozboru nároků na výcvikovou základnu a materiálně technické zabezpečení z toho vyplývá, že zajistit úroveň bojové přípravy u statisíců vojáků, se kterou by byli spokojeni frontoví velitelé, nebylo v silách Ukrajiny ani v míru. Natož za války.
V Libavé vycvičí dalších 650 ukrajinských vojáků, potvrdila armáda |
Výcviková pomoc NATO a EU je proto v tomto kontextu podle Kříže nenahraditelná. „Přesto je stávající pomoc rozsahem nedostatečná, protože cvičit naráz několik set tisíc povolanců pro opravdovou válku v Evropě desítky let nikdo nedělal,“ podotkl.
Alespoň 500 výstřelů na jednoho
Ukrajina rozhodně nemá dostatečné kapacity pro kvalitní výcvik 700-800 tisíc mobilizovaných vojáků během jednoho roku a improvizuje, jak umí. „Jde o úkol, který je nad síly jakékoli současné západní armády, možná s výjimkou armády americké. A i u ní mám pochybnosti,“ řekl Kříž. Posilování ukrajinských výcvikových kapacit je proto zcela klíčové pro její samotné přežití.
Jak ohromnou výzvu výcvik statisíců ukrajinských vojáků představuje, pak ilustruje také předpokládaná spotřeba munice. Podle Kříže obecně platí, že dobře vycvičený „pěšák“ by měl odstřílet alespoň 500 výstřelů v rámci výcviku v různých taktických situacích a potom pravidelně střelecké dovednosti rozvíjet.
Týdny střeleckého výcviku, boje v budovách. Ale hlavně taktiku s bojovými vozidly. „Udělali obrovský pokrok a rozhodně jsou připraveni. Nové dovednosti rovnou využijí na válečné frontě.“ zhodnotil své kolegy instruktor Saša.
https://t.co/kUixVmkBwt https://t.co/Z8yUBQzBmj
Proto pro výcvik jedné vlny 125 tisíc povolanců bude třeba kalkulovat se spotřebou nejméně 62,5 milionu nábojů do ručních zbraní, 375 tisíc ručních granátů (3 ostré hody za výcvik) a 125 tisíc střel do RPG 7 (jedny ostré střelby za výcvik).
Další miliony nábojů bude třeba vyčlenit pro výcvik kulometčíků a také pro zbývajících 375 tisíc vojáků, kteří se v modelovém příkladě účastní krátkého přecvičení před bojovým nasazením a také spotřebovávají munici, granáty a další výcvikový materiál.
Podle Kříže zároveň z dosavadního průběhu války jasně vyplývá, že má v západních armádách smysl znovu zavést přípravu na boj v zákopech. „Velmi pochybuji, že se jedná o druh bojové činnosti, v níž by existovalo na Ukrajině ale i na Západě dostatek vycvičených instruktorů, kteří by svoje dovednosti mohli dále předávat,“ konstatoval.
Jak připomněl, v sovětské, ukrajinské a jakékoli armádě NATO se v dobách studené války i po ní kladl důraz na výcvik vedení manévrového boje mechanizovaných jednotek. „Poslední tři dekády se více než v minulosti procvičuje boj v zastavěných oblastech a protipovstalecké operace. Proto experti pro tento typ bojové činnosti budou na Západě i na Ukrajině dostupnější než experti na zákopovou válku,“ dodal.
Současná opotřebovávací fáze války by se bez včasné a trvalé západní podpory Ukrajině mohla protáhnout na několik let, což by bylo výhodné vyústění jen pro Kreml.
Vybavení a munice za miliony a miliardy. USA a EU pomáhají dál Ukrajině |
Ukrajina proto kromě pomoci se základním výcvikem také potřebuje zdokonalit své útočné válečné schopnosti, protože se osm let soustředila na obranu svého území před dalším ruským postupem.
V rámci britského výcvikového schématu jsou Ukrajinci připravováni na boj v zastavených oblastech – dovednostech potřebných k opětovnému dobytí klíčových měst. Ve výcvikovém centru v Kentu se učí moderní bojové techniky ve stejných podmínkách, ve kterých se britská armáda připravovala pro nasazení v Severním Irsku, Afghánistánu nebo Iráku.
Jakmile však ukrajinské dosáhnou dalšího významného postupu do oblastí dosud ovládaného Ruskem, budou také potřebovat výcvik v tom, jak se vypořádat s ruskými opevněními, minovými poli, a pomoci se strategiemi k zajištění vzdušné dominance. A přerod v úspěšnou útočnou sílu může zabrat další měsíce.
