Při tvrdých bojích o Severodoněck potřeboval četař ukrajinské Národní gardy přezdívaný svými muži „generál“ spojit se s vojáky na odhaleném křídle. Problém však byl, že měl k dispozici jen dvě vysílačky pro patnáct vojáků rozmístěných na obranné linii táhnoucí se na necelých dvou set metrech.
„Neměli jsme žádné spojení,“ prozradil listu The New York Times. „Přišli jsme na pravé křídlo a kluci, kteří tam zůstali, už byli mrtví.“ Velitel tak kvůli nedostatečnému vybavení přišel o tři muže.
Chybějící vysílačky trápí i další ukrajinské jednotky. Možnost komunikace je přitom pro obranné i ofenzivní akce armády klíčová. Bez ní nemohou vojáci náležitě koordinovat útoky, varovat odhalené a obkličované jednotky před nepřítelem či povolat dělostřelectvo a letectvo k podpůrnému úderu.
„Zdá se mi, že komunikace pokulhává, protože když jdeme plnit nějaký úkol, nemůžeme třeba počítat s dělostřeleckou podporou,“ tvrdí příslušník jednotky územní obrany Kosťa. Jeho rota asi o stovce mužů tak přišla během prvního dne na frontě asi o třicet mužů.
Tvrdé boje na východě Ukrajiny si žádají značný počet ukrajinských životů. Prezident Zelenskyj na počátku června uvedl, že země ztrácí 60 až 100 vojáků denně. Kyjev se tak snaží zvrátit pomalý, ale stálý postup Rusů nasazením dalších jednotek, z nichž mnohé jsou jsou sestaveny z čerstvě mobilizovaných vojáků. Ti však mají jen základní, rychlý vojenský výcvik a malé zkušenosti z bojiště.
Ukrajina nezíská zpět celé své území, zní skepse v zákulisí Bílého domu |
„Je šílené, když jdou některé jednotky Národní gardy do přední linie a posilují jiné,“ uvádí řidič sanitky jménem Vadym. „Kluci tam zůstávají bez ničeho, jen s puškami,“ dodává. Bez prostředků účinné komunikace jsou jednotky navíc izolovány i od sebe navzájem. O svých spolubojovnících vědí jen pramálo a označují je jednoduše za „sousedy“.
Palba do vlastích řad
Bez schopnosti se spojit dochází k smutným tragickým incidentům, kdy ukrajinští vojáci nevědomky střílejí na sebe navzájem. Bývalý příslušník britského námořnictva, jenž nyní působí v ukrajinské cizinecké legii, se nedávno setkal s případem, kdy dva ukrajinští vojáci padli za oběť nechtěné palbě z vlastních řad.
I „generál“ a jeho muži se již stali terčem palby vlastních jednotek. Když jeho tým bránil pozice u malé řeky, ve chvílích ruských útoků se na ně z protějšího břehu snášela i palba od zde rozmístěných ukrajinských jednotek, které netušily, že cílí na vlastní.
Ruší signál všemu. Rusové stupňují elektronickou válku, na Donbase to jde snáz |
„Nikdo nevěděl, jak jim to říct,“ vysvětluje „generál“. „Byli jsme tam víc než dvacet dní, a nikdo se nemohl s tou jednotkou vedle nás spojit a dát jim vědět, že střílejí na vlastní,“ dodává velitel.
Pro odražení ruských útoků je ještě palčivější problém nemožnost se spojit s dělostřelectvem. Vojáci se tak musí spoléhat na vlastní prostředky, jako jsou drony. Tím se ale více vystavují nepřátelské palbě, zvláště vzhledem k faktu, že ruské zbraně mají větší dostřel.
Protivník vás odhalí
Ruská armáda na Donbase začala používat ve větší míře i obávané metody elektronické války, k nimž se doposud překvapivě příliš neuchylovala, zřejmě z obav z narušení vlastních komunikačních sítí. „Narušují všecko,“ uvádí ukrajinští vojáci. Nejenže máme nedostatek vojenských vysílaček a radiostanic, ale ty navíc kvůli ruským aktivitám často ani pořádně nefungují.
Signály vysílaček též vystavují Ukrajince nebezpečí, že je protivník odhalí. „Také proto jsme omezili komunikaci na nezbytné minimum, například když byla nutná evakuace nebo naléhavá pomoc,“ uvádí další voják. Specializované jednotky podle něj využívají spolehlivější, šifrované stanice ze Západu. „Těch je ale málo. Asi tak čtvrtina toho, kolik by Ukrajina potřebovala,“ dodává.
I Rusové ale mají s komunikací značné problémy. I jejich vojáci postrádají nástroje ke spojení se svými veliteli, dochází tak i na jejich straně k neznalosti rozkazů a chaotickému jednání. Používáním nedostatečně zabezpečených radiostanic či dokonce telefonů Rusové prozrazují Ukrajincům svou polohu. Soudí se, že neobvykle vysoký počet padlých ruských generálů lze přisoudit právě tomuto faktoru.
