Ukrajinský zbrojní průmysl jede naplno. Je ve světové desítce

Zbrojní průmysl na Ukrajině se velmi rychle vzpamatoval z krize po okupaci Krymu a válce na východě země. Ukrajina je v desítce největších exportérů zbraní na světě. Kromě mohutných dodávek pro vlastní armádu zvládá vyvážet zbraně také do Thajska, Alžírska, nebo Číny.

Nedodávejte Kyjevu zbraně, ale investujte do ukrajinského zbrojního průmyslu,radili v roce 2014 západním státům ekonomičtí experti, kteří se jen trochu vyznali v situaci Ukrajiny.

Kyjev se totiž po roce 2000 zařadil mezi největší exportéry zbraní na světě a jeho zbrojní průmysl zaměstnával na 120 tisíc lidí. V roce 2012, kdy export dosáhl rekordních výsledků, vyvezla Ukrajina zbraní za 1,34 miliardy dolarů (přes 33 miliard korun).

Velká část zbraní, které měly konstrukční kořeny v době Sovětského svazu, však byla vyráběna ve spolupráci s ruskými zbrojovkami. Po ruské okupaci Krymu a vojenském angažmá Moskvy na východní Ukrajině musela být tato kooperace logicky přerušena, byť i nyní se objevují zprávy o vzájemných dodávkách přes třetí země.

Ukrajinský zbrojní průmysl se dokázal s přerušením vztahů s ruskými partnery, což nařídil prezident Petr Porošenko v létě roku 2014, vypořádat v rekordně krátké době. V loňském roce už jel na plné obrátky a vzpamatoval se asi nejlépe z celé jen pomalu rostoucí ukrajinské ekonomiky.

Přezbrojení na M-16

Ukrajina se v seznamu největších světových exportérů zbraní vrátila podle serveru Korrespondent na deváté místo ve světě. Ziskový státní zbrojní koncern Ukroboronprom obsadil 68. místo mezi největšími zbrojními firmami planety.

Zbrojařská velmoc

Ukrajina zdědila po rozpadu Sovětského svazu velkou část jeho zbrojního průmyslu. Ta však, včetně raketovéhoprůmyslu, byla závislá na spolupráci s Ruskem.

Země se letos vrátila mezi desítku největších vývozců zbraní na světě. Vyváží hlavně tanky, obrněné transportéry, vojenské dopravní letouny či bojové vrtulníky.

Za svrženého prezidenta Viktora Janukovyče pracoval ukrajinský zbrojní průmysl prakticky jen na export a i stávající výzbroj ukrajinské armády se rozprodávala do zahraničí. Když pak na jaře 2014 začala krize s Ruskem, byla Ukrajina prakticky beze zbraní a neměla se čím bránit. „Ještě na počátku září (2014) měly ukrajinské jednotky jen dvacet procent vojenské techniky, kterou potřebovaly,“ prozradil před rokem prezident Porošenko.

Na dozbrojení ukrajinské armády vynaložil Kyjev celou desetinu rozpočtu a přes některé neúspěchy, jako byla mizerná kvalita bleskově vytvořených obrněných vozidel vlastní výroby, jsou dnes Ukrajinci vyzbrojeni podobně jako ruské nebo separatistické jednotky.

Podle globálního žebříčku je dnes ukrajinská armáda 25. nejsilnější na světě. Od USA by Kyjev potřeboval dokoupit už jen sofistikované zbraně, jako jsou protitankové střely nebo systémy protivzdušné obrany.

Symbolem nové orientace ukrajinských zbrojovek se pak na konci roku stal podpis licenční dohody o ukrajinské výrobě amerických automatických pušek M-16, na které by se měla postupně přezbrojit ukrajinská armáda.

Tanky, letadla a vznášedla

Přes mohutné dodávky pro vlastní armádu, například 68 nových a skoro tisícovku modernizovaných tanků, Ukrajina zvládá vyvážet zbraně do celého světa. Na její produkci stojí například ozbrojené síly Thajska, kterému Ukrajina dodala téměř dvě stě obrněných transportérů a má zajistit padesátku nejmodernějších tanků Oplot.

Do Číny například Ukrajina vyvezla vznášedla pro výsadková vojska, do Alžírska a Nigérie zase desítky bojových vrtulníků. Vojenské transportní letouny Antonov byly dodány Indii, kde má téměř 500 strojů vytvořit páteř armádního letectva.