„Chápeme, v jak obtížné situaci je Ukrajina. Musí bojovat na dvou frontách. Jednak proti ruské agresi a proti proruským povstalcům (v Donbasu na východě země), jednak se musí modernizovat,“ řekl český ministr s tím, že obě bitvy jsou spjaty, protože bez řešení ekonomických a sociální problémů nelze postoupit v urovnání konfliktu.
Petříček ujistil o české podpoře evropských ambicí Ukrajiny a také o připravenosti pokračovat v humanitární pomoci, na kterou Česko od roku 2014 vynaložilo osm milionů eur.
Jednáním s šéfem diplomacie v Kyjevě zahájil Petříček dvoudenní návštěvu Ukrajiny. Jednal i s místopředsedkyní vlády pro evropskou a atlantickou integraci Ivannou Klympušovou-Cincadzeovou a s místopředsedkyní parlamentu Irynou Heraščenkvou. Přijetí u prezidenta Petra Porošenka podle diplomatů odpadlo, důvod neuskutečnění schůzky diplomaté nesdělili.
„Česko je pro nás důležitý partner. Nesmírně si vážíme české podpory pro integraci Ukrajiny do EU a NATO,“ řekla vicepremiérka Klympušová-Cincadzeová. Ocenila také, že Česko „odstranilo některé překážky pro vojenskou a technickou spolupráci a doufáme v její prohlubování“.
Petříček a Klimkin se shodli na ustanovení nového Česko-Ukrajinského fóra. „Bude se věnovat otázkám spolupráce, otázkám minulosti a budoucnosti, a také zabezpečit pokračování rozvojové a humanitární pomoci Ukrajině,“ uvedl Petříček.
Zatímco Petříček navštívil Ukrajinu jako první český ministr zahraničí po pěti letech, český prezident Miloš Zeman zastává otevřeně proruské postoje. V roce 2017 Zeman před Parlamentním shromážděním Rady Evropy ve Štrasburku označil ruskou anexi ukrajinského Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost, protiruské sankce prohlásil za nefunkční. Rusko tehdy Zemanův projev uvítalo coby české uznání Krymu jako nenávratně ruského.
Podle ukrajinského ministra zahraničí má však Česká republika „stabilní pozici“, a to je ta ministerstva zahraničí. „Dle mého názoru má Česká republika jako stát naprosto jasné oficiální stanovisko – podporuje sankce proti Rusku, neuznává anexi Krymu. Pokud si pan prezident (Zeman) myslí opak, jsem připraven ho zde přijmout, jsem připraven vést diskusi na základě historických faktů a mezinárodního práva,“ uvedl Klimkin.
Před rozhovory na ukrajinském ministerstvu zahraničí položil Petříček květiny k pomníku československých vojáků z jednotky generála Ludvíka Svobody, kteří za druhé světové války osvobozovali Kyjev. Květiny rovněž položil k pamětní desce České družiny zformované v září 1914, ze které se zrodily československé legie v Rusku, a spolu s ministrem Klimkinem i k památníku obětem hladomoru, který za sovětského režimu zdecimoval ukrajinské obyvatelstvo.
Petříček se chystá do Kerčského průlivu
V úterý Petříček navštíví východ Ukrajiny, včetně přístavu Mariupol, který zasáhlo omezení lodního provozu ze strany Ruska v klíčovém Kerčském průlivu mezi Černým a Azovským mořem. Tam se loni v listopadu také stal incident, při kterém Rusové střelbou zranili ukrajinské námořníky, zajali je a zmocnili se tří lodí ukrajinského vojenského námořnictva.
„Chci osobně poznat život obyvatel východní Ukrajiny, stejně jako následky faktické blokády Azovského moře a přístavu Mariupol,“ napsal v pondělí Petříček na Twitteru.
V rozhovoru, který v pondělí zveřejnila ukrajinská tisková agentura Ukrinform, Petříček mimo jiné uvedl, že Česká republika ročně vydává pracovní povolení pro 21 000 Ukrajinců. Vláda zvažuje možnost tuto kvótu zdvojnásobit, konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo. „Jsem rád, že Ukrajinci našli v naší zemi nový domov,“ poznamenal ministr.
Na dotaz, zda cítí nátlak v důsledku „rozkolu“ mezi českým prezidentem a vládou ohledně protiruských sankcí, Petříček připomněl, že Miloš Zeman je přesvědčen o neúčinnosti jakýchkoli sankcí v zahraniční politice. „Za vnější vztahy naší země ale odpovídá vláda,“ citovala agentura Ukrinform Petříčka.