Ana se poprvé stala náhradní matkou, když jí bylo jednadvacet let. Pochází ze stotisícového města Kamenec Podolský na západě Ukrajiny, v místním hotelu vydělávala v přepočtu zhruba čtyři tisíce korun měsíčně. Za odnošení cizího dítěte dostala stokrát tolik, takže si mohla koupit auto a investovat do bydlení.
Zpočátku šlo všechno hladce. Odjela na kliniku do Kyjeva a podepsala smlouvu s párem ze Slovinska, který sám nemohl dítě donosit. Embryo se v její děloze ujalo hned napoprvé. Z hlediska ukrajinského práva bylo vše v pořádku. Náhradní matka musí mít nejprve vlastní dítě, aby se zmenšila pravděpodobnost, že se upne k tomu cizímu. A Ana již měla malou dcerku.
Jenže pak začaly potíže. Ana si redakci BBC postěžovala, že zdravotní péče ze strany reprodukční kliniky byla špatná a některé náhradní matky trpěly zdravotními komplikacemi, které nebyly včas diagnostikovány. Zdravotnické zařízení veškeré stížnosti odmítlo.
Dítě se nakonec narodilo zdravé a Ana se i přes negativní zkušenost rozhodla stát se náhradní matkou znovu, tentokrát ovšem na jiné klinice, kterou si důkladně prověřila. Měla by odnosit dítě japonskému páru, s nímž se zřejmě nikdy nesetká tváří v tvář. Pokud vše půjde podle plánu, bude ve čtyřiadvaceti letech biologickou matkou tří dětí: jednoho vlastního a dvou cizích.
Jako na běžícím pásu
Podobnou zkušenost za sebou dnes mají stovky ukrajinských žen. Jedna z nejchudších evropských zemí postupně nahradila asijské státy, jako je Thajsko, Indie či Kambodža, kde bylo odnošení dítěte za úplatu postaveno mimo zákon. „Přijíždí k nám spousta bezdětných párů. Jde to jako na běžícím pásu,“ popisuje Ana.
Odborníci na asistovanou reprodukci odhadují, že na Západě poptávka po ukrajinských náhradních matkách za poslední dva roky vzrostla až o sto procent. Důvodem jsou zřejmě nejvstřícnější zákony v Evropě, které působí dojmem, jako by snad byly byznysu s asistovanou reprodukcí šité na míru.
Ukrajinská legislativa nedělá rozdíly mezi Ukrajinci a cizinci. Za rodiče od chvíle početí považuje neplodný pár. Zákony nijak neomezují ani finanční odměnu pro náhradní matky a nechávají prostor volnému trhu. I tak je ovšem Ukrajina podstatně levnější než například Kalifornie, kde je odnošení cizího dítěte za peníze také legální.
Dítě bez občanství
Není divu, že se na Ukrajině sužované ekonomickou krizí najde mnoho žen, pro něž jsou peníze nabízené za devítiměsíční pronájem dělohy lákavé. Bující byznys s rodičovskými touhami má však i stinnou stránku. Přestože většina reprodukčních klinik představuje poctivé podnikání, stanice BBC upozorňuje na zvěsti o záměně embryí či odfláknutých lékařských prohlídkách.
Náhradní matka odnosila dvojčata, dítě s Downovým syndromem jí zůstalo  |
„Některé ukrajinské zprostředkovatelské agentury se k náhradním matkám chovají skutečně příšerně, pokud se věci nevyvinou ke spokojenosti rodičů,“ naráží Sam Everingham z australské neziskové organizace Families Through Surrogacy na případy, kdy náhradní matka potratí a agentura jí odmítne zaplatit.
Velký problém může představovat také byrokracie. Právnička Kateřina Skalková v diplomové práci zmiňuje případ britského páru, který si nechal odnosit děti na Ukrajině. Jenže zatímco britské právo považuje za matku ženu, která dítě porodila, v rodném listu byli jako rodiče uvedeni neplodní manželé.
Děti se proto nemohly stát ani ukrajinskými, ani britskými občany a hrozilo, že zůstanou bez občanství. Britský soud nakonec svěřil děti do péče manželského páru, ale pouze na základě „nejlepšího zájmu dětí“.
Lékařská péče na Ukrajině není kvalitní, varuje expert
Surogátní mateřství je v posledních letech často diskutovaným tématem i v Česku, kde zákonná úprava kromě jedné zmínky v novém občanském zákoníku neexistuje (výslovně připouští jen případ, kdy žena adoptuje vlastní dítě, které jí odnosila sestra), a náhradní matky i biologičtí rodiče se tak pohybují na hraně zákona.
Odborná společnost asistované reprodukce proto vytvořila základní doporučení, kterými by se české kliniky měly řídit. „Nesmí to být jen tak z rozmaru, když si například modelka nechce zkazit postavu nebo podnikatelka nemá čas na těhotenství,“ popsal pokyn pro iDNES.cz David Rumpík z Kliniky reprodukční medicíny Zlín.
„Musí tam být anatomická příčina. Pacientka nemá dělohu nebo je po opakovaných operacích, které neumožňují těhotenství. Pokud jsou tyto indikace splněny, tak je výkon možný i v České republice, a pacientky tak teoreticky nemají důvod jezdit do zahraničí,“ vysvětluje Rumpík, jehož klinika zprostředkovala již na sto cyklů náhradního mateřství.
Odborníci oslovení redakcí iDNES.cz se shodli, že o případu českého páru, jež by si nechal odnosit dítě na Ukrajině, dosud neslyšeli. Rumpík si však podle svých slov dokáže představit, že se některé pacientky, které z nějakého důvodu nechtějí být gravidní, rozhodnou hledat náhradní matku v cizině.
„Ale zrovna na Ukrajině není lékařská péče příliš kvalitní a pacientkám bych nedoporučoval tam jezdit. V zemích mimo Evropskou unii neplatí evropská tkáňová direktiva a není přesně určeno, jaké vyšetření konkrétní pár a konkrétní žena musejí mít,“ varuje Rumpík.
Duši neprodám. Ukázka z dokumentu o dětech na prodej:
