Ve chvíli, kdy Jaceňuk přednášel výroční zprávu o činnosti svého kabinetu, přistoupil k němu zákonodárce Oleh Barna z prezidentského bloku. Na tribunu se dostal nenápadně s kyticí v ruce a začal Jaceňuka táhnout pryč popuzen některými jeho výroky. Vzápětí se seběhli bránit svého šéfa poslanci z premiérovy Lidové fronty.
Krátká intenzivní strkanice si nevyžádala žádné zranění a Jaceňuk pak v projevu pokračoval. Šéf parlamentní frakce BPP Jurij Lucenko jednání Barny odsoudil a označil ho jako „neetické a nepřípustné“.
Incident znovu potvrdil napětí, které v ukrajinské vládní koalici panuje. Barna v posledních dnech sbíral podporu pro návrh, aby parlament hlasoval o vyslovení nedůvěry Jaceňukovi. Zda se o tom bude ještě v pátek hlasovat, není zatím jasné.
Evropa a Amerika se bojí pádu vlády v Kyjevě
Hrozící rozpad prozápadní koalice vyvolává znepokojení v Evropské unii a v USA. Americký viceprezident Joe Biden tento týden při návštěvě Kyjeva podle britského deníku Financial Times nabádal k jednotě s tím, že koalice Bloku Petra Porošenka a Lidové fronty v současné době nemá pro Ukrajinu lepší alternativu.
„Ukrajina si nemůže dovolit znovu připravit svůj lid o naději,“ prohlásil Biden v úterý v ukrajinském parlamentu po setkáních s Jaceňukem a s prezidentem Porošenkem.
Viceprezident veřejně nevyzval k tomu, aby premiérem zůstal Jaceňuk, jehož popularita se zhroutila po nezbytných úsporných opatřeních včetně zdražení veřejných služeb, jako jsou například dodávky elektřiny a plynu. Nicméně při schůzkách za zavřenými dveřmi Biden údajně vyjádřil názor, že Ukrajina nemusí být schopna vytvořit lepší fungující koalici, než je ta nynější, založená na stranách Jaceňuka a Porošenka, jež mají v parlamentu nejvíce křesel.
Washington se rovněž obává, že Rusko - s pomocí některých ukrajinských oligarchů - se snaží rozvířit pobouření veřejnosti nad korupčními skandály s cílem destabilizovat prozápadní kabinet v Kyjevě.
Vyslovení nedůvěry vládě by mohlo mít za následek další období politické nestability v zemi za situace, kdy se Ukrajina ve východních regionech dál potýká s proruskými separatisty. Rovněž by to zkomplikovalo vztahy s USA a s Evropskou unií, jež jsou největšími západními podporovateli Kyjeva, a mohlo by to vést ke zmrazení záchranného programu Mezinárodního měnového fondu ve výši 17 miliard dolarů (420 miliard korun), napsal Financial Times.
