V úterý Juščenkova strana Naše Ukrajina oznámila, že opouští prozápadní koalici tvořenou spolu s Blokem Julie Tymošenkové. - o rozhodnutí Juščenkovy strany čtěte více zde
Situaci dnes dále zdramatizovalo oznámení, že Juščenkova strana odmítla Tymošenkové nabídku, aby se vrátila do koalice. Předseda ukrajinského parlamentu Arsenij Jacenjuk již oznámil poslancům, že začal odbíjet ústavou stanovený čas pro vznik nové vlády.
Ústava garantuje rozpadající se koalici deset dnů na urovnání rozporů a další čtyři dny na podpis nové dohody. Pokud se to nestane, anebo pokud nevznikne v parlamentu do třiceti dnů nová koalice, prezident může vyhlásit nové volby.
Koalice strany premiérky Julie Tymošenkové a Juščenkovy aliance Naše Ukrajina vedly Ukrajinu celkem devět měsíců.
Původně šlo o blízké spojence z ukrajinské, tzv. oranžové revoluce v prosinci 2004. Rozpory mezi prezidentem a premiérkou však již delší dobu narůstaly.
Příčiny roztržky
Bezprostřední příčinou roztržky je Juščenkovo tvrzení, že Tymošenková údajně provozuje "premiérskou diktaturu". Před několika dny totiž premiérka prosadila omezení Juščenkových prezidentských pravomocí a získala pro to i většinu bývalých protivníků z opozice - Stranu regionů bývalého premiéra Viktora Janukovyče, Komunistickou stranu a Blok Volodymyra Lytvyna.
Juščenko kritizuje premiérku také za to, že ve válce s Ruskem nepodpořila Gruzii. Sám Juščenko totiž ještě během konfliktu demonstrativně navštívil Tbilisi.
Za Juščenkovým útokem na Tymošenkovou však může stát i prostá snaha její stranu oslabit a získat na svou stranu některé z jejich voličů. Obě strany se již několik let vzájemně obviňují ze snah spojit s hlavní proruskou opoziční Stranou regionů Viktora Janukovyče.
Podle analytiků je hlubším důvodem sporu premiérky prezidenta to, že za šestnáct měsíců se budou v zemi konat prezidentské volby. Očekává se, že se jich bude účastnit pro-ruský Janukovyč i oba prozápadní politici.
Oslabený Juščenko
Každopádně pozice Juščenka, který prosadil dekrety zabraňující vládě privatizaci státních podniků, je nyní oslabená - průzkumy jeho straně přisuzují jen 8 procent podpory.
Tymošenkové strana spolu s opozicí kontrolují v parlamentu 331 ze 450 křesel. Parlament navíc včera odsouhlasil vládě, že prezidentské dekrety může ignorovat.
Ukrajinská politická krize nyní hrozí rozdělit dvě prozápadní seskupení i v zahraniční politice. Zatímco všechny větší strany se shodnou, že hlavním cílem země je členství v Evropské unii, členství v NATO otevřeně požaduje pouze Juščenkovo seskupení.
Cheney bude možná chtít krizi zažehnat
Ukrajinská krize nabývá zvláštního významu před dnešním příletem amerického viceprezidenta Cheneyho.
Cheneyho cílem je podpořit někdejší postsovětské republiky po porážce Gruzie ve střetu s Ruskem o Jižní Osetii. - o Cheneyho turné čtěte zde
Někteří ukrajinští politologové tvrdí, že se Cheney dokonce pokusí přesvědčit oba politiky, aby pokračovali ve spolupráci. Americký viceprezident si podle nich uvědomuje, že jen tak bude možné zajistit směřování Ukrajiny do Aliance, o něž američtí činitelé velmi stojí.
