Pro zákon zvedlo ruku 280 ze 351 přítomných poslanců. Podpořili ho zejména zastupitelé z vládní strany Blok Petra Porošenka, proti zákonné normě byli někteří nacionalističtí poslanci nebo naopak zastupitelé z proruského Opozičního bloku.
Nový zákon označuje separatistické republiky na východě Ukrajiny za okupovaná území. Prezidentovi dává pravomoc vyhlásit v zemi válečný stav a armádě umožňuje kdykoli a na jakoukoli dobu nasadit ozbrojené jednotky. Mění strukturu velení sil zapojených do bojových operací. Proti „ruské agresi“ má vzniknout sjednocený operativní štáb ozbrojených sil místo štábu protiteroristické operace, který podléhal tajné službě SBU.
Jeho základním cílem je podle Kyjeva vytvořit právní základ pro odražení „nepřátelské agrese“ v Luhanské a Doněcké oblasti a obnovit svrchovanost na celém území státu v jeho mezinárodně uznaných hranicích.
Veškeré právní akty „lidových republik“ v Donbasu vyhlašuje zákon za neplatné, odpovědnost za morální a materiální škody způsobené válkou přičítá Rusku.
Podle šéfky horní komory ruského parlamentu Valentiny Matvijenkové zákon potvrzuje, že Kyjev nehodlá respektovat minské mírového dohody, které obsahují plán urovnání krize na Donbasu. Šéf zahraničního výboru Rady federace Konstantin Kosačov prohlásil, že „přijetím obludného zákona udělal ukrajinský parlament nad minskými dohodami kříž“.
Podle domácíh kritiků Ukrajina tímto zákonem ztratí charakter unitárního státu a přijde o plnou kontrolu nad Donbasem, Porošenkův zákon se prý také příliš opírá o minské dohody, s jejichž obsahem část ukrajinských nacionalistů nesouhlasí. Krymu se podle ukrajinských médií zákon netýká.
Návrh v parlamentu vyvolal bouřlivé diskuse, podle agentury Unian bylo předloženo téměř 700 návrhů na změnu jeho textu. Prezident Porošenko jeho schválení na twitteru komentoval slovy, že Ukrajina bude „dál razit cestu reintegraci okupovaných území politicky a diplomaticky“. Zákon je podle hlavy státu „klíčovým signálem“ nejen pro Donbas, ale i pro anektovaný Krym.
Kreml dal už loni po předložení prezidentského návrhu najevo, že s označením Ruska za agresora zásadně nesouhlasí a považuje tyto formulace za nepřijatelné. Právní norma podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova odporuje minským mírovým dohodám, za jejichž garanta se Rusko považuje.
