...Rusko může garantovat jen jednu věc... že se mu nedá věřit a že žádnou dohodu nedodrží. Stát, kde je podvod normou. Jací sportovci, takový stát...

A jak drží dohody západ?

V loňském prosinci zveřejněné dokumenty, o nichž byla řeč v úvodu, obsahovaly vyjádření prakticky všech západních státníků během roku 1990 s ujištěním Gorbačovovi, že v souvislosti se znovusjednocením Německa, k němuž dal souhlas, se NATO „ani o píď“ nepohne na východ. Nejenže nevytvoří své základny na území už bývalé NDR, jak bylo také potvrzeno písemně ve smlouvě o sjednocení Německa podepsané 12. září 1990, ale ani nebude usilovat o své rozšíření, tedy o přijetí států, které patřily do sovětské sféry vlivu a byly členy Varšavské smlouvy.

Jako první to prohlásil západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher 31. ledna 1990 ve svém projevu v bavorském Tutzingu. To obsahuje první dokument, což bylo hlášení amerického velvyslanectví v Bonnu, že Genscher dal jasně najevo, že „změny ve východní Evropě a proces německého sjednocení se nesmí nijak dotknout sovětských bezpečnostních zájmů“. Ani po sjednocení, kdy Německo zůstane členem NATO, nebudou vojenské struktury NATO rozšířeny na východoněmecké území. Podobná ujištění dávali po celý rok 1990 západní představitelé na nejvyšších úrovních – Genscher, Kohl, Baker, Gates, Bush starší, Mitterrand, Thatcherová, Major, Wörner a další. Spolu s tím byla řečena i ujištění o tom, že SSSR bude zahrnut do evropských struktur, aby měl možnost hájit své bezpečnostní zájmy.

Je to západ, který zejména v poslední dekádě kontinuálně porušuje mezinárodní právo, které se sám zavázal plnit.