Výcvik separatistického batalionu Pjatnaška v Doněcku (19. srpna 2015)

Výcvik separatistického batalionu Pjatnaška v Doněcku (19. srpna 2015) | foto: Reuters

V Donbasu se opět rozhořely boje, Kyjev hlásí osm padlých vojáků

  • 253
Osm mrtvých a jedenáct zraněných si za minulých 24 hodin vyžádaly boje na východě Ukrajiny. Oznámilo to ukrajinské ministerstvo obrany. Shromáždění ukrajinských Rumunů vyzvalo Kyjev, aby oblasti se souvislým rumunským osídlením přiznal autonomní status.

Sedm vojáků ztratily podle Kyjeva povstalecké síly při přestřelkách u Doněcka a v okolí obcí Majorsk a Zajceve, které leží severně od Horlivky. Boje jsou rovněž hlášeny z rozhraní fronty východně od azovského přístavu Mariupolu.

Mluvčí protipovstalecké operace Andrij Lysenko na tiskové konferenci v Kyjevě oznámil, že ve stejné době ukrajinské ozbrojené síly ztratily jednoho vojáka, dva další byli zraněni. Kde k incidentům došlo, Lysenko neupřesnil.

Povstalci nové zesílení bojů potvrdili, informace o ztrátách ale jejich zprávy neobsahují. Vzbouřenecká agentura DAN z odpovědnosti za nové zesílení bojů obvinila Kyjev. Ukrajinská armáda podle agentury ostřelovala povstalecké pozice během posledních 24 hodin zhruba třistakrát. Kromě Doněcka a Horlivky šlo o města Jasynuvata a Dokučajevsk a obce Kominternove a Sachanka u Mariupolu.

Lavrov: Udržet příměří bez jediného výstřelu je nemožné

Šéf NATO Jens Stoltenberg minulý týden upozornil, že Rusko dál podporuje separatisty. Týmy pozorovatelů OBSE, které dodržování příměří sledují, jsou podle Stoltenberga omezovány v práci. Upozornil zároveň na sestřely několika bezpilotních strojů, které pozorovatelé OBSE využívají. „Rusko podporuje separatisty... vybavením, zbraněmi,“ konstatoval s tím, že podél ukrajinské hranice jsou stále rozmístěny masivní ruské jednotky.

„Rusko musí bojovníky přestat podporovat a stáhnout své síly a vojenskou techniku z ukrajinského území,“ vyzval. Jak dodal, jedinou cestou k řešení situace je bezpodmínečné dodržování dohod z Minsku všemi stranami (více zde).

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov považuje za nemožné udržet příměří na východní Ukrajině bez jediného výstřelu po tři měsíce. “Naši ukrajinští kolegové opakovaně říkají, že minské dohody budou plně uplatněny tehdy, až bude naprosté a bezpodmínečné příměří bez jediného porušení trvat tři měsíce,“ řekl Lavrov. „To je prostě nereálné. Pokaždé tady bude někdo, kdo dvakrát vystřelí a řekne, že režim (klidu zbraní) byl porušen,“ uvedl Lavrov minulý čtvrtek.

Ozývají se Rumuni

Shromáždění ukrajinských Rumunů v pondělí vyzvalo prezidenta Petra Porošenka, aby oblasti se souvislým rumunským osídlením přiznal autonomní status. Oznámil to server Ukrajinski novyny s odvoláním na šéfku rumunské komunity Dorinu Chirtoacaovou. Ukrajinské úřady podle ní práva národnostních menšin porušují.

Zhruba půlmilionová menšina ukrajinských Rumunů žije v historické oblasti Bukoviny při hranicích s Rumunskem a Moldavskem, zejména v pohraniční Černovické oblasti. Tam tvoří etničtí Rumuni zhruba pětinu obyvatel. Jakou část rumunského osídlení Shromáždění ukrajinských Rumunů reprezentuje, není ze zprávy zřejmé.

Jeho koordinátorka Chirtoacaová ve výzvě prezidentovi argumentuje příslibem hlavy státu poskytnout autonomii krymským Tatarům, kteří v podmínkách ruské anexe jen obtížně hájí své národní zájmy. Autonomie přiznaná Rumunům by prý obdobně vytvořila záruky potřebné k ochraně jejich identity.

„Naše země byla až do roku 1944 územím Rumunska. Naši předkové stovky let žili v severní Bukovině a vytvářeli kulturu a národní bohatství tohoto kraje. Dnes jsme přitom zbaveni základních práv a svobod,“ uvádí ve výzvě Chirtoacaová. Její organizace hodlá výzvu zaslat i Evropské unii, Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy a dalším institucím, uvádějí Ukrajinski Novyny.

Bukovina připadla po rozpadu Rakousko-Uherska Rumunsku, v letech 1940-44 severní část území zabral Sovětský svaz a přičlenil ho k Ukrajinské sovětské republice. Po rozpadu SSSR se severní část Bukoviny stala součástí Ukrajiny, jih historické země je součástí rumunské župy Suceava.

Příměří bylo přerušeno i na začátku června:

3. června 2015

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video